PŘÍPRAVY NA PROGRAMOVÉ OBDOBÍ 2021–2027 JSOU V PLNÉM PROUDU

Publikováno: 02.08.2018

Koncem května zveřejnila Evropská komise (EK) první návrhy legislativních opatření pro programové období 2021–2027. Následně 15. června uspořádalo Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) už třetí Kulatý stůl k budoucnosti kohezní politiky. Zástupci EK a MMR na něm představili chystané novinky a změny.

Předně dojde ke snížení podílu výdajů na kohezní politiku a také na společnou zemědělskou politiku, a to ve prospěch jiných témat (bezpečnost, řešení migrace, výzkum a vývoj nebo studijní výměny). Finanční alokace (národní obálka) pro ČR se sníží, v běžných cenách zřejmě o 13 % oproti současnému období 2014–2020 na 20,1 mld. EUR. V přepočtu na obyvatele však zůstává ČR stále na jednom z předních míst mezi státy EU.

K posunům dochází v územním pohledu regionální politiky. Zatímco některé regiony posílily svou hospodářskou pozici a dostaly se tak do kategorie tzv. přechodových, příp. vyspělejších regionů, naopak některé regiony zejména z jihu Evropy se propadly zpět mezi tzv. méně rozvinuté (téměř celé Řecko, jižní regiony Španělska a Itálie). V ČR spadá v tuto chvíli mezi tzv. vyspělejší regiony Hl.m. Praha a mezi přechodové regiony pak NUTS II Střední Čechy, Jihozápad a Jihovýchod. Tento vývoj může regionálně omezit dostupnost některých typů podpory.

Nepříznivou novinkou je snížení míry podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj, a to ze současných 85 % na 70 % pro méně vyspělé regiony, z 60 % na 55 % pro přechodové regiony a z 50 % na 40 % pro vyspělejší regiony. V případě Fondu soudržnosti klesne míra podpory z 85 % na 70 %. Toto opatření zvýší nároky na spolufinancování z národních zdrojů.

Co se týká tematického zaměření kohezní politiky po roce 2020, EK navrhuje snížení počtu cílů (nově se nazývají „cíle politiky“) ze současných jedenácti na pět. Budou se věnovat inovacím, čistým energiím, dopravní a informační infrastruktuře, sociálním tématům a integrovanému místnímu rozvoji.

Za účelem snazšího čerpání navrhuje EK větší využívání zjednodušeného vykazování nákladů a paušálních sazeb. Zjednodušené vykazování by se mohlo např. plošně týkat všech projektů s celkovými náklady do 200 tis. EUR. Obdobné zjednodušení navrhuje EK i v oblasti DPH, do 5 mil. EUR celkových způsobilých výdajů by byla DPH uznatelným výdajem a nad tuto hranici neuznatelným.

Nově již nebudou stanovena konkrétní pravidla pro investice vytvářející výnosy (tj. dojde ke zrušení článku 61 stávajícího Obecného nařízení) a tzv. velké projekty nebudou podléhat notifikaci EK. Měl by být také významně snížen počet kontrol a auditů a naopak více rozšířena zásada jediného auditu.

Na české straně nyní probíhá příprava tzv. Rámcové pozice ke zveřejněným návrhům EK, která by měla být hotova do konce července. Následně se předpokládá řada jednání mezi ČR a EK na bilaterální i multilaterální úrovni o podobě nové hození politiky po roce 2020, zatím bez konkrétního harmonogramu.

Mgr. Ladislav Kučera

APEF vznikla v dubnu 2014 v reakci na narůstající problémy s čerpáním dotací EU. Chce působit jako prostředník mezi řídícími orgány a příjemci dotací a pomocí intenzivní spolupráce dosáhnout toho, aby se obě strany navzájem vnímaly jako partneři a usnadnit tak efektivní a transparentní využití prostředků EU.
Apef

Členové apef