Zákon o zadávání veřejných zakázek - jaké změny a kdy?
Publikováno: 04.01.2016
Ministerstvo pro místní rozvoj připravilo znění zákona, který zásadně mění pravidla pro výběr dodavatelů. O jaké změny jde?
Přijetím Směrnice 2014/24/EU a Směrnice 2014/25/EU v únoru 2014 započal konec zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tak jak ho známe v současné podobě. Ministerstvo pro místní rozvoj, které má transpozici nových zadávacích směrnic na starosti, učinilo rozhodnutí vytvořit zcela nový právní předpis. Záměr MMR je správným řešením, jelikož přijetím zadávacích směrnic dochází k velkému množství změn v oblasti zadávání veřejných zakázek, kdy nový právní předpis může, bez ohledu na stávající právní úpravu, uceleně reagovat na tyto změny. Stávající zákon o veřejných zakázkách byl novelizován více než dvacetkrát a je pravděpodobné, že další zásadnější novelizace by učinila zákon nesrozumitelným pro jeho uživatele, tedy pro zadavatele. MMR tímto navíc dostává i příležitost ve vytvoření méně složité a přísné normy, než je ta stávající, což je jeden z jejích hlavních vytýkaných nedostatků stávající právní úpravy.
Cílem nového právního předpisu, též nazývaného jako „zákon o zadávání veřejných zakázek“ („ZZVZ“ nebo „zákon“) je tedy snaha o zjednodušení a zefektivnění zadávacího procesu, dále snížení administrativní zátěže a v neposlední řadě srozumitelnost.
Záměrem zákonodárce je snížení administrativní zátěže zejména zadavatelů, ale rovněž i dodavatelů. Na druhé straně zákon předpokládá i větší odpovědnost zadavatele při zadávání zakázek, neboť díky zobecnění nebude zákon podrobným návodem pro postup v zadávacím řízení. V obecnosti ZZVZ je ovšem možné spatřovat výhodu, která sebou nese i snížení rizika chybování v průběhu zadávacího řízení. Mnohé postupy stávajícího zákona o veřejných zakázkách jsou popsány velice podrobně, kdy jakékoliv nedodržení zákonem stanoveného postupu znamená nedodržení zákona s možnou korekcí ze strany kontrolního subjektu. Metodiky pro správný postup zadavatele, na kterých MMR pracuje, a které doplní ZZVZ, nemají vlastnost obecně závazného právního předpisu, a tudíž jsou ze strany kontrolních subjektů nepřezkoumatelné. Cílem zákonodárce tedy není sepsat podrobný metodický návod realizace zadávacích řízení, ale jasně stanovit základní pravidla pro zadávání veřejných zakázek.
Srozumitelnost zákona je možné spatřovat v nové systematice ZZVZ. ZZVZ systematicky postupuje od obecných částí ke speciálním a tím dosahuje větší přehlednosti. Část I. až V. zákona obsahuje ustanovení týkající se všech zadavatelů a zadávacích řízení. I následná struktura částí zákona k sobě koncentruje logické celky tak, že zadavatel není nucen seznámit se s kompletním zněním zákona. Zmíněné členění tedy nepochybně přispívá k jeho srozumitelnosti.
Pro názornost uvádíme několik praktických dopadů ZZVZ:
- Zadavatel nemusí kontrolovat všechny nabídky
- Nejvýznamnější novinkou bude, že zadavatele bude moct dle nového zákona nejprve provést hodnocení nabídek a teprve poté posoudit, zda uchazeči splňují podmínky jím vymezené v zadávací dokumentaci.
- U vybraného dodavatele musí zadavatel provést posouzení splnění podmínek účasti a hodnocení jeho nabídky vždy.
- Zadavatel nemusí vyloučit nejvýhodnější nabídku kvůli jejím chybám
- Po uplynutí lhůty pro podání nabídek nemůže být nabídka měněna, nestanoví-li tento zákon jinak; nabídka však může být doplněna o údaje, dokumenty, vzorky nebo modely, které nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení. Doplnění nebo změna údajů týkajících se prokázání splnění podmínek účasti se za změnu nabídky nepovažují.
- V případě veřejných zakázek na stavební práce se za objasnění považuje i oprava položkového rozpočtu, pokud není dotčena celková nabídková cena a hodnocení nabídek
- Zadavatel může vyloučit dodavatele, který se neosvědčil
- Zákon již nepočítá s existencí tzv. blacklistu, zadavatel bude moct nově sám vyloučit dodavatele, který se dříve neosvědčil
- Zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud
- se účastník zadávacího řízení dopustil v posledních 3 letech závažných nebo trvalých pochybení při plnění dřívějšího smluvního vztahu s veřejným zadavatelem, které vedly k předčasnému ukončení smluvního vztahu, náhradě škody nebo jiným srovnatelným sankcím
- prokáže, že se účastník zadávacího řízení dopustil v posledních 3 letech závažného profesního pochybení, které zpochybňuje jeho důvěryhodnost.
- Zadavatel nemusí hodnotit pouze cenu
- Zadavatel v zadávacích podmínkách stanoví, že nabídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti.
- Ekonomická výhodnost nabídek se hodnotí na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality nebo nákladů životního cyklu a kvality. Zadavatel může ekonomickou výhodnost nabídek hodnotit také podle nejnižší nabídkové ceny nebo nejnižších nákladů životního cyklu.
- Ve vymezených případech zadavatel nemůže stanovit ekonomickou výhodnost pouze na základě nejnižší nabídkové ceny (v soutěžním dialogu, v inovačním partnerství, a dalších případech jako u zakázek na sociální služby a služby architektů)
- Do zákona se vrací ekonomické kvalifikační předpoklady
- Půjde o celkový obrat společnosti za maximálně poslední tři účetní období do maximální výše dvojnásobku předpokládané hodnoty
- Zadavatel může zrušit zadávací řízení, pokud si to dopředu vyhradí (variantní návrh, nemusí být upraveno v zákoně, pozn. aut.)
- Zadavatel může zadávací řízení zrušit na základě výhrady v zadávacích podmínkách. V takovém případě zadavatel účastníkům zadávacího řízení na jejich žádost uhradí účelně vynaložené náklady spojené s účastí v zadávacím řízení.
- Schopnost zadat sociální služby
- Ve zjednodušeném režimu zadává zadavatel veřejné zakázky, včetně koncesí podle § 171, na sociální a jiné zvláštní služby uvedené v příloze č. 4 k tomuto zákonu.
- Průběh zadávacího řízení určuje zadavatel s ohledem na specifika zadávaných služeb. Zadavatel může s účastníky zadávacího řízení jednat. Zadavatel může v průběhu zadávacího řízení měnit zadávací podmínky, pokud tím nejsou narušeny zásady podle § 5. Změněné zadávací podmínky však musí nadále splňovat podmínky pro zjednodušený režim.
- Zadání dodatečných prací
- Za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku se nepovažují dodatečné stavební práce, služby nebo dodávky od dodavatele původní veřejné zakázky, které nebyly zahrnuty v původním závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku a jejichž potřebu nemohl zadavatel jednající s náležitou péčí předvídat, pokud jsou nezbytné a změna v osobě dodavatele
- cenový nárůst nepřekročí 30 % původní hodnoty závazku; pokud bude provedeno více změn, je rozhodný součet cenových nárůstů všech těchto změn.
Návrh zákona nyní prochází legislativním procesem, kdy v říjnu letošního roku jeho znění schválila vláda. V současné chvíli je návrh zákona v připomínkovém řízení u Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Poslanecké sněmovny České republiky. Následný legislativní proces je nicméně ještě časově náročný. Mohou proběhnout až tři čtení návrhu zákona v Poslanecké sněmovně, která jej následně postoupí Senátu České republiky. Senát návrh zákona rovněž projednává obdobně jako Poslanecká sněmovna a nakonec zákon podepisuje Prezident republiky. Jak Senát, tak i Prezident ovšem mohou návrh zákona zamítnout a vrátit ke znovu projednání Poslanecké sněmovně. Průměrná doba trvání legislativního procesu je 6 měsíců. Je tedy otázkou, zdali zákon bude schválen do 18. 4. 2016, tedy do data, do kdy má Česká republika povinnost převést evropské směrnice do národní legislativy. Nepřijetí zákona k tomuto datu může ohrozit čerpání evropských peněz, protože bez transpozice evropských zadávacích směrnic nebudou moci zadavatelé realizovat platný zadávací proces. Je rovněž otázkou, jak dlouhá bude legisvakanční doba, tedy časové období mezi platností a účinností zákona, ve kterém se adresáti právního předpisu mohou seznámit s jeho obsahem.
