Aktuality


Druhé pololetí ve znamení další vlny dotací pro podnikatele

Publikováno: 25.07.2019

Ve zbytku léta a na podzim se podnikatelům naskytne řada nových dotačních příležitostí. Aktuálními tématy jsou především úspory energie, modernizace podnikatelských nemovitostí, výzkum a vývoj nebo obnovitelné zdroje energie.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) již vyhlásilo výzvu v programu Úspory energie. Předmětem podpory je široká škála energeticky úsporných opatření. Žadateli o podporu mohou být malé, střední a velké podniky. Nově jsou mezi podporované sektory zařazeny i ubytování, stravování, kulturní, zábavní a rekreační činnosti. Příjem žádostí je od 16.9.2019 do 30.4.2020.

MPO vyhlásilo i dvě výzvy v programu Nemovitosti. Výzva „Uhelné regiony“ se týká projektů malých a středních podniků (MSP) na území Karlovarského, Ústeckého nebo Moravskoslezského kraje. Předmětem podpory je rekonstrukce technicky nevyhovujícího objektu (brownfieldu) na podnikatelský objekt. Žádosti bude možné podávat od 16.10.2019 do 16.3.2020. Výzva „Cestovní ruch“ je určena pro MSP na projekt modernizace brownfiledu na zařízení cestovního ruchu na území některé z 57 vymezených obcí. Příjem žádostí bude probíhat až do 31.3.2020.

Vyhlášena je i výzva v programu Technologie, Průmysl 4.0. Podporovány budou výrobní a nevýrobní technologie v MSP a jejich propojení autonomní obousměrnou komunikací (informačním systémem) do výrobního procesu. Žádosti o podporu bude možné podávat od 23.9.2019 do 16.12.2019.

Koncem července plánuje MPO vyhlásit také výzvu v programu Obnovitelné zdroje energie, která bude členěna podle 7 dílčích aktivit: Větrné elektrárny, Solární kolektory, Teplená čerpadla, Výtopny na biomasu, Malé vodní elektrárny, Biomasa – KVET a Vyvedení tepla z bioplynových stanic. Příjem žádostí bude probíhat od září do konce března příštího roku.

Na září pak MPO připravuje výzvy v prioritní ose 1, zaměřené na zavádění inovací ve firmách (program Inovace), na podporu výzkumu a vývoje (program Aplikace) nebo rozvoj center průmyslového výzkumu, vývoje a inovací (program Potenciál). Konkrétní termíny vyhlášení výzev budou ještě upřesněny.

Operačním programu Životní prostředí probíhá do konce října příjem žádostí v prioritní ose 4 zaměřené na ochranu a péči o přírodu a krajinu. Na září jsou plánovány výzvy v oblasti materiálového a energetického využití odpadů.

Operačním programu Doprava lze podávat žádosti o podporu na rozvoj infrastruktury pro alternativní paliva – páteřní a doplňková síť dobíjecích stanic (elektromobilita) a vodíkové plnicí stanice. Do konce listopadu běží rovněž výzvy v tematické oblasti zaměřené na vytvoření podmínek pro zvýšení využívání veřejné hromadné dopravy ve městech v elektrické trakci. Očekává se vyhlášení výzev na překladiště a přepravní jednotky kombinované dopravy.

Pomalu se rozjíždí „Norské fondy“. V létě 2019 by měly být postupně vyhlášeny výzvy mj. v tematických oblastech: Kultura (podpora ochrany a obnovy movitého a nemovitého kulturního dědictví), Věda a výzkum (podpora mezinárodní spolupráce subjektů z ČR s partnery z Norska, Islandu a Lichtenštejnska) nebo Životní prostředí (zlepšení stavu životního prostředí v ekosystémech nebo snižování negativního vlivu lidské činnosti na kvalitu prostředí).

Mgr. Ladislav Kučera


TREND – NOVÁ PODPORA VÝZKUMU A VÝVOJE VE FIRMÁCH

Publikováno: 19.06.2019

Nový dotační program TREND je zaměřený na výzkum a vývoj ve firmách a jejich spolupráci s výzkumnými organizacemi. TREND je nástupcem programu TRIO a je podobný programu Aplikace. TREND je ale financován z národních zdrojů a spravuje jej TA ČR. V příštích 5 letech TREND nabídne 15 mld. Kč. Právě otevřená 1. veřejná soutěž má alokaci 2 mld. Kč, cílí na zavedené firmy se zkušenostmi s výzkumem a vývojem a to nejdůležitější: příjem návrhů projektů končí už 11. července. Míra dotace je od 25 do 70 % dle velikosti podniku, výzkumné organizace dostanou dotaci až 90 %.

Většina firem, které již v minulosti žádaly o podporu na výzkum a vývoj, zná podmínky a terminologii programu Aplikace z OP PIK. TREND nevyžaduje po velkých podnicích vytváření konsorcií s malými firmami, také nelimituje žadatele ve výzkumných aktivitách projektu a používá mírně odlišnou terminologii. 

TREND naopak pečlivěji sleduje tematické zařazení projektu. Při přípravě žádosti je potřeba vybrat vhodná témata národních i evropských priorit výzkumu v kombinaci s tématy centrální evidence projektů a také klíčovými technologiemi, tzv. KET’s. Cílem projektu může být např. prototyp, užitný vzor, poloprovoz nebo software a další.

Na co mohou firmy získat podporu? Předně na osobní náklady (včetně případných stipendií pro studenty), dále na smluvní výzkum, cestovné, ale také všechen materiál a komponenty potřebné pro práci na projektu, či nepřímé náklady v podobě nájemného a energií. Dotovat není možné investice, ale pouze odpisy používaných strojů a zařízení.

Návrh projektů se podává přes systém ISTA společně s představením projektu, marketingovou studií a ekonomickými přínosy projektu. Hodnotící kritéria tvoří z 60 % tři hlavní oblasti: technická úroveň řešení, uplatnitelnost výsledků na trhu a ekonomické přínosy projektu. Proces hodnocení má být poměrně rychlý: návrh může získat až 3 x 100 bodů + 30 bodovou tematickou bonifikaci.

 

Ing. Ondřej Hora


Technologie – Průmysl 4.0: složitá cesta k zajímavým dotacím

Publikováno: 07.05.2019

Zajímavé dotace na nové technologie v malých a středních firmách přináší výzva IX programu Technologie – Průmysl 4.0. Ministerstvo průmyslu a obchodu však nastavilo laťku poměrně vysoko. Nejzásadnějším limitem pro žadatele jsou nevýrobní technologie, které musí činit alespoň dvě třetiny rozpočtu projektu. Co to je a jak je do projektu dostat?

Nevýrobní technologie zabezpečují podpůrné procesy výroby. Nejedná se ale o nevýrobní části jinak výrobních strojů, např. kostru, kapotáž nebo přívody médií. Nevýrobní technologie neprovádí změnu zpracovaného vstupu, s výrobkem nebo materiálem manipulují, měří nebo ho sledují, také mohou nevýrobní procesy zajišťovat. Dále může jít o diagnostiku, sběr a zpracování dat nebo komunikaci strojů a/nebo zaměstnanců.

Průmysl 4.0 není výhradně o automatizaci. Robotické stroje přišly s předchozí, třetí průmyslovou revolucí v 70. letech. Tématem čtvrté průmyslové revoluce je digitalizace výroby – propojení výrobních procesů, buněk i podniků. Množství získaných dat se mění na užitečné informace. Prostřednictvím digitalizace mohou firmy dosáhnout nové úrovně efektivity, možností, kapacity i kvality své výroby – tedy dlouhodobě udržitelné konkurenceschopnosti.

Dotační projekt se primárně zaměří na propojení (nových nebo stávajících) výrobních technologií (také) prostřednictvím nevýrobních technologií tak, aby byla zabezpečena autonomní obousměrná komunikace výrobního procesu. Složité? Ano, laťka je vysoko. Zjednodušeně, firma ve své výrobě buď už dosáhla určitého stupně digitalizace a rozvine ho, nebo se k tomuto stupni prostřednictvím projektu přiblíží.

Náklady na nevýrobní technologie musí být alespoň dvě třetiny rozpočtu projektu. Co lze pořídit? Inteligentní sklady včetně čteček kódů a čipů, manipulační technologie jako autonomní vozíky nebo dopravníky, stacionární podavače nebo manipulátory a robotická ramena, přípravky a kalibry pro manipulaci s objekty, čidla ve výrobě a na strojích sledující různá data, samozřejmě sítě včetně bezdrátových. A také informační systémy a software včetně algoritmů umělé inteligence.

A co zbylá třetina rozpočtu? Za tu si žadatelé mohou (ale nemusí) pořídit prakticky jakýkoliv výrobní stroj.

 

Ing. Dalibor Pituch


OP PIK: BĚHEM TŘÍ ČTVRTIN OBDOBÍ VYČERPÁNA JEN PĚTINA DOTACÍ

Publikováno: 12.04.2019

Programové období 2014-2020 je ve svých třech čtvrtinách. Čerpání Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK), nejdůležitějšího dotačního nástroje pro podnikatele, ale vázne. Jaká je to zpráva pro podnikatele? Čekají na ně ještě nějaké zajímavé dotace? A co se vlastně bude dít pak, po konci období?

OP PIK měl ke konci února podle statistiky MMR v právních aktech jen 54 % z celkové alokace zhruba 105 mld. Kč. V porovnání s ostatními operačními programy je to nejhorší výsledek. Tato hodnota přitom neudává „vyčerpání“ ale pouze „zazávazkování“ – příjemci ještě musí své projekty zrealizovat a následně požádat o proplacení dotací. Ne všem se to povede.

Skutečně proplaceno je pouhých 17 % alokace OP PIK, opět nejméně ze všech OP. Zdaleka nejhorší situace je v prioritní ose (PO) 3 zaměřené na úspory energií: v právním aktu je 31 %, proplaceno je jen 9 % alokace. Největší podíl 60 % alokace v právním aktu má PO 1 orientovaná na výzkum a vývoj, nejvíce proplacených prostředků 22 % pak má PO 2 s dotacemi pro malé a střední podniky.

Proč jsou výsledky tak špatné? OP PIK zatěžují chyby MPO z počátku období. Rozdělení alokace do programů nereflektuje zájem žadatelů – někde se nedostává ani na kvalitní projekty, zatímco jinde prostředky leží. V některých programech je tolik prostředků, že ani nemohou být reálně vyčerpány – záměry na trhu prostě nejsou. A když už by byly, pak u velkých podniků, které však již mají naplněný svůj limit.

Výzvy také byly vyhlašovány pozdě a měly vysoké nároky, což některé žadatele odradilo. Statistiku nevylepšuje ani zdlouhavé hodnocení projektů – v některých výzvách to trvá i přes 14 měsíců, další měsíce zabere uzavření právního aktu. Řada z potenciálních žadatelů pak prostě raději realizuje své projekty bez dotace.

Právě v důsledku špatných výsledků OP PIK přišel v březnu o více jak 6 mld. Kč, které byly přesměrovány na jiné než podnikatelské projekty. Proběhly také částečné vnitřní realokace do lépe čerpaných programů. Situace však ale stále není řešena uspokojivě.

Co z toho plyne pro podnikatele? Současná situace a přístup MPO jim paradoxně nahrává. Podmínky výzev se zjednodušují. Pokud nemá OP PIK skončit blamáží, pak musí MPO přistoupit k dalším realokacím prostředků do zajímavých programů zaměřených například na výzkum a vývoj nebo malé a střední podniky a přerozdělit tak, co se dá. Výzvy pak OP PIK bude vyhlašovat zřejmě ještě v roce 2022.

A dál? V roce 2021 začne další sedmileté období. V něm bude mít Česko od EU asi 20 mld. EUR, o 4 mld. EUR méně než v současném období. V únoru vláda schválila strukturu nových operačních programů. MPO bude řídit nový OP Konkurenceschopnost. Na podrobnosti je brzy. Lze ale předpokládat podporu výzkumu, vývoje a inovací výrobků i procesů, dotace na energetické úspory nebo využití brownfieldů. Rozhodovat se bude už na konci letošního roku.

Ing. Dalibor Pituch


Mezinárodní podpora aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z Fondů EHP a Norska – program KAPPA

Publikováno: 25.03.2019

Technologická agentura ČR (TA ČR) připravuje vyhlášení první veřejné soutěže v novém programu KAPPA. Program KAPPA je zaměřen na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, který je financován Fondy EHP a Norska. Vyhlášení první výzvy se očekává v dubnu 2019. 


Program podporuje mezinárodní spolupráci mezi subjekty z České republiky a partnery z Norska, Islandu a Lichtenštejnska. Řešitelské konsorcium musí být složené z minimálně jednoho subjektu z České republiky a jednoho partnera ze zahraničí z oblasti EHP a Norska. Ideálním modelem spolupráce je vytvoření mezinárodních konsorcia složeného z podniků (včetně malých a středních podnikatelů) a výzkumných institucí.

Cílem programu je posílit rozvoj znalostí založených na výzkumu prostřednictvím mezinárodní spolupráce v aplikovaném výzkumu, a to v oblastech, ve kterých bude shoda se zahraničním partnerem. Spolupráce přinese úspěšné zavádění výsledků výzkumu do praxe, a tím posílí konkurenceschopnost zúčastněných podniků.  

Projekty předkládané do programu KAPPA musí být realizovaný minimálně 24 měsíců. Maximální délka řešení projektu je 5 let. Všechny projekty musí být ukončeny nejpozději do 30.4.2024.

Plánované celkové výdaje programu činní 780 milionů Kč. Z toho účelové výdaje z Finančního mechanismu EHP a Norska činí cca 663 mil. Kč, které budou doplněny prostředky ze státního rozpočtu ve výši 117 mil. Kč. Předpokládána průměrná intenzita podpory na program je 80 % ze způsobilých výdajů.

Bližší informace včetně závazných podmínek první veřejné soutěže budou k dispozici na našich stránkách po jejich zveřejnění TA ČR.

Mgr. Lucie Homoláčová


DIGITALIZACE VÝROBY: DNES PŘÍLEŽITOST, ZÍTRA NEZBYTNOST

Publikováno: 08.03.2019

Digitalizace výroby bývá spíše spojována s riziky pro společnost a pracovní trh – ohrožené profese a pracovní místa. Méně často už je uváděno její spojení s řešením nedostatku pracovních sil – firmám v Česku aktuálně chybí stovky tisíc zaměstnanců. Průmysl 4.0 založený na digitalizaci a robotizaci tak jistě má velkou perspektivu.


Česká republika je v robotizaci pracovní síly nad světovým průměrem. Na 10 000 zaměstnanců zde připadá 101 robotů, zatímco světový průměr činí 74. Roboti jsou často jakýmsi symbolem Průmyslu 4.0, je to však poněkud zavádějící.

Hlavním tématem jsou totiž aktuálně data a práce s nimi. Robotická pracoviště se využívají už více než čtyři dekády. Trendem současnosti je ale robot komunikující v reálném čase s širokou škálou měřicích zařízení, kontrolních mechanismů, informační bází objednávek nebo zásob. Digitalizace přináší podniku nové možnosti včetně navýšení výrobní kapacity a zkrácení časů výrobního cyklu.

Z našich zkušeností vyplývá, že mnohé podniky se o možnosti implementace pokročilejších technologií pod heslem Průmysl 4.0 doslechly. V některých případech se už začalo plánovat, ale v mnohých případech jde často o aktivitu prvoplánovou, tedy: „Zavádíme digitalizaci, abychom měli zavedenou digitalizaci“.

Přicházející kapitola investičního plánování často znamená zásadní změny v systému fungování firmy. Je proto nezbytné dbát především na funkčnost daného opatření. Klíčový je znatelný pokrok alespoň v jedné z následujících charakteristik výroby: Rychlost, kvalita, flexibilita, efektivita.

Trendy a možnosti v Průmyslu 4.0 se stále vyvíjí a nikdo nedokáže odhadnout jejich budoucí dopad na průmyslová odvětví. Mnohé firmy však potenciál změn využívají už nyní. Z toho, co je dnes jen jakousi možností a zajímavou příležitostí, může být časem nezbytnost.

EUFC CZ sleduje vývoj Průmyslu 4.0 již několik let. Dokážeme analyzovat specifika vašeho firemního prostředí, identifikovat úzká místa výroby a ve spolupráci s externími specialisty navrhnout optimální řešení. Silným motivačním prvkem pro firmy je také dotační podpora MPO prostřednictvím programů Technologie nebo Inovace.

S orientací v pestré škále podporovaných oblastí a spletitém systému hodnocení vám rádi pomůžeme. Pro více informací se na nás obraťte.

Ing. Adam Estefányi


Poslední podpora na snižování emisí

Publikováno: 15.02.2019

Ministerstvo životního prostředí přijímá od 7. 2. 2019 do 29. 3. 2019 žádosti o podporu do 136. výzvy Operačního programu Životní prostředí zaměřené na snižování emisí v uhelných regionech. Jaké jsou parametry a zaměření výzvy? Jaké dokumenty je potřeba připravit?

Dotační program podporuje náhradu či rekonstrukci spalovacích a ostatních stacionárních zdrojů znečišťování za účelem snížení emisí prachu (TZL) a dále emisí SO2 a NOx a opatření na plošných zdrojích především za účelem snížení prachových emisí (vodní clony, skrápění, odprašovací nebo mlžící zařízení…).

Podpora je určená na dosažení přísnějších environmentálních norem, než určuje legislativa Unie, a pouze pro projekty realizované v uhelných regionech, tj. regionech nadměrně zatížených prachovými emisemi. Uhelnými regiony jsou Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj.

Z důvodu specifického zaměření programu nejsou podporovaná opatření snižující emise NH3 z chovů hospodářských zvířat, výstavba soustav centralizovaného zásobování tepelnou energií a projekty snižující těkavé organické látky VOC.

Dotace je určena pro velké podniky ve výši 55 %, střední 65 % a malé 75 % ze způsobilých výdajů. Za způsobilé výdaje jsou považovány stavební práce, dodávky a služby spojené s projektem, projektová příprava, autorský a technický dozor, koordinátor BOZP, zadávací dokumentace.

K žádosti je povinné doložit projektovou dokumentaci a položkový rozpočet. Dokládá se také tzv. analýza souladu, kterou je oprávněna zpracovat odborně způsobilá osoba autorizovaná MŽP.

Nejzazším termínem pro ukončení fyzické realizace projektu je 31. 12. 2023. Firmy tak mohou své investice rozvrhnout do více let a průběžně čerpat podporu na proinvestované finanční prostředky.

 

Ing. Jaroslav Neplech


Dotace pro podnikatele na snížení nákladů na energie

Publikováno: 13.02.2019

Ceny elektrické energie výrazně rostou. Od září 2018 se sazba za jednu megawatthodinu drží nad hranicí padesáti euro, přitom ještě na počátku roku 2017 byla skoro poloviční. Odborníci toto navýšení přisuzují zvyšující se poptávce po fosilních palivech (plynu, černém uhlí a ropě), růstu cen emisních povolenek a snižujícímu se objemu elektřiny na trhu (po odstavení elektráren nesplňujících nové emisní standardy).

Největší dodavatelé jako E.ON nebo ČEZ zvýšili své ceny v roce 2019 o cca 8 %, největší alternativní dodavatel Bohemia Energy pak až o 18 %. Nepřispělo ani cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, které navýšilo platby za distribuci o jednotky procent.

Podle analytiků i zprávy Evropské komise bude rostoucí trend ceny elektřiny na burzách trvat, mírný pokles ceny je očekáván až kolem roku 2030. Zpráva dále předpovídá, že poptávka po obnovitelné energii poroste. Stále větší důraz bude kladen na úspory v energetice. Podle komise se zvýší role elektřiny, narostou také kapitálové investice v energetice.

Vhodné řešení pro podnikatele v podobě snížení nákladů na drahou elektřinu nabízí dotační program Úspory energie. Aktuálně vyhlášená výzva nabízí podporu prakticky jakékoliv energeticky úsporné investice – např. obměna staré technologie, modernizace osvětlení, zateplení, výměna otvorových výplní, instalace kogenerační jednotky nebo řada dalších. Dotace může být až 50 % z investice. Na energetický posudek, projektovou dokumentaci a výběrového řízení dokonce až 80 %.

 

Ing. Jiřina Turková


DOTACE PRO PODNIKATELE V ROCE 2019

Publikováno: 21.01.2019

Programové období 2014-2020 se zvolna uzavírá a některé dotační programy se blíží vyčerpání, přesto i letos budou mít podnikatelé řadu dotačních příležitostí. Nejzajímavější témata? Výzkum, vývoj (VaV) a inovace, úspory energií, Průmysl 4.0 a ICT vybavení, v určitých regionech pak brownfieldy.

Základním dotačním zdrojem pro podnikatele zůstává Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK). Letos nabídne 31 nových dotačních výzev, 15 dalších pokračuje z loňského roku.

Klíčová je podpora výzkumu, vývoje a inovací. Program Aplikace podporuje VaV produktů a služeb v podnicích. Výzva s 1 mld. Kč se očekává v září a další zřejmě ještě v roce 2020. Nejzajímavější program Inovace zaměřený na zavádění výsledků VaV do praxe nabídne výzvu v červnu.

Prostřednictvím programu Potenciál mohou podniky rozšířit svoji VaV infrastrukturu, a to s dotací 50 %. Výzva však bude až v roce 2020. Menší výzvy budou ve všech třech programech už v zimě v regionech Hradec-Pardubice a Olomouc, v programu Potenciál pak v regionu Ostravska.

Na rozvoj malých a středních podniků se od podzimu zaměří dvě výzvy programu Nemovitosti – rekonstrukce brownfieldů na objekty pro podnikání. Celkem 1,4 mld. Kč bude směřovat do uhelných regionů (Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj), dalších 600 mil. Kč pak do cestovního ruchu do vybraných pohraničních obcí. Aktuální plošná výzva bude otevřená nejpozději do konce dubna.

Do června bude otevřená výzva Průmysl 4.0 programu Technologie podporující digitalizaci podniků. Další výzva s 500 mil. Kč se otevře v prosinci.

Trvalým tématem jsou úspory energie. Stejnojmenná výzva bude otevřena do dubna, další s 2 mld. Kč bude pokračovat od září. Na podzim se vrátí program ICT v podnicích. Bližší podmínky ministerstvo tvoří, podniky získají dotaci obecně na nové informační technologie a služby.

Mimo OP PIK jsou a budou pro podnikatele zajímavé programy podporující materiálové a energetické využití odpadů nebo odborné vzdělávání zaměstnanců.

 

Ing. Dalibor Pituch


ÚSPORY ENERGIE JSOU ZA POLOVINOU

Publikováno: 10.12.2018

Aktuální IV. výzva programu Úspory energie končí až v dubnu 2019, právě nyní je ale nejlepší čas zahájit přípravu žádosti a nepřijít tak o možnost čerpat dotace na energeticky úsporné projekty. Příprava sice není jednoduchá, ale vyplatí se. S čím tedy začít? 

Klíčovou přílohou žádosti je energetický posudek. Jeho zpracování trvá až čtyři týdny a zajistí ho energetický specialista. Před zadáním je dobré si ujasnit, z jakých opatření se projekt bude skládat. Specialista opatření prověří výpočtem, tím podnik zjistí jejich návratnost i možnost dotačního spolufinancování. 

Podnikatelé mohou získat dotaci prakticky na jakékoliv investice přinášející úsporu energie. Obvyklá jsou opatření na zdrojích včetně obnovitelných zdrojů, na rozvodech energií, využití odpadního tepla, LED osvětlení nebo výměny výrobních technologií za nové energeticky méně náročné. Zkušený specialista nebo poradce pak umí v projektu obhájit i např. nové servery nebo vysokozdvižné vozíky.

Pro žádost není povinné dokládat projektovou dokumentaci, ani položkový rozpočet. Na druhou stranu doložení případného stavebního povolení může být výhodou při následném bodovém hodnocení.

Nejzazším termínem pro ukončení realizace projektu je až 30. 6. 2023. Firmy tak mají možnost ze svých plánů do dotačního projektu zahrnout investice následujících pěti let. Projekt je přitom možné rozdělit do etap za účelem průběžného čerpání dotace. V průběhu realizace jsou pak možné změny opatření.

Aktuálně jsou ve IV. výzvě podány žádosti o podporu za více než 0,5 mld. Kč z dostupných 6 mld. Kč. Největší nápor žádostí očekáváme ke konci výzvy. U těchto pozdních žádostí bude narůstat doba hodnocení, která je běžně 5 až 6 měsíců.

 

Ing. Jaroslav Neplech


APEF vznikla v dubnu 2014 v reakci na narůstající problémy s čerpáním dotací EU. Chce působit jako prostředník mezi řídícími orgány a příjemci dotací a pomocí intenzivní spolupráce dosáhnout toho, aby se obě strany navzájem vnímaly jako partneři a usnadnit tak efektivní a transparentní využití prostředků EU.
Apef

Členové apef