Aktuality
Poslední podpora na snižování emisí
Publikováno: 15.02.2019
Ministerstvo životního prostředí přijímá od 7. 2. 2019 do 29. 3. 2019 žádosti o podporu do 136. výzvy Operačního programu Životní prostředí zaměřené na snižování emisí v uhelných regionech. Jaké jsou parametry a zaměření výzvy? Jaké dokumenty je potřeba připravit?
Dotační program podporuje náhradu či rekonstrukci spalovacích a ostatních stacionárních zdrojů znečišťování za účelem snížení emisí prachu (TZL) a dále emisí SO2 a NOx a opatření na plošných zdrojích především za účelem snížení prachových emisí (vodní clony, skrápění, odprašovací nebo mlžící zařízení…).
Podpora je určená na dosažení přísnějších environmentálních norem, než určuje legislativa Unie, a pouze pro projekty realizované v uhelných regionech, tj. regionech nadměrně zatížených prachovými emisemi. Uhelnými regiony jsou Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj.
Z důvodu specifického zaměření programu nejsou podporovaná opatření snižující emise NH3 z chovů hospodářských zvířat, výstavba soustav centralizovaného zásobování tepelnou energií a projekty snižující těkavé organické látky VOC.
Dotace je určena pro velké podniky ve výši 55 %, střední 65 % a malé 75 % ze způsobilých výdajů. Za způsobilé výdaje jsou považovány stavební práce, dodávky a služby spojené s projektem, projektová příprava, autorský a technický dozor, koordinátor BOZP, zadávací dokumentace.
K žádosti je povinné doložit projektovou dokumentaci a položkový rozpočet. Dokládá se také tzv. analýza souladu, kterou je oprávněna zpracovat odborně způsobilá osoba autorizovaná MŽP.
Nejzazším termínem pro ukončení fyzické realizace projektu je 31. 12. 2023. Firmy tak mohou své investice rozvrhnout do více let a průběžně čerpat podporu na proinvestované finanční prostředky.
Ing. Jaroslav Neplech
Dotace pro podnikatele na snížení nákladů na energie
Publikováno: 13.02.2019
Ceny elektrické energie výrazně rostou. Od září 2018 se sazba za jednu megawatthodinu drží nad hranicí padesáti euro, přitom ještě na počátku roku 2017 byla skoro poloviční. Odborníci toto navýšení přisuzují zvyšující se poptávce po fosilních palivech (plynu, černém uhlí a ropě), růstu cen emisních povolenek a snižujícímu se objemu elektřiny na trhu (po odstavení elektráren nesplňujících nové emisní standardy).
Největší dodavatelé jako E.ON nebo ČEZ zvýšili své ceny v roce 2019 o cca 8 %, největší alternativní dodavatel Bohemia Energy pak až o 18 %. Nepřispělo ani cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, které navýšilo platby za distribuci o jednotky procent.
Podle analytiků i zprávy Evropské komise bude rostoucí trend ceny elektřiny na burzách trvat, mírný pokles ceny je očekáván až kolem roku 2030. Zpráva dále předpovídá, že poptávka po obnovitelné energii poroste. Stále větší důraz bude kladen na úspory v energetice. Podle komise se zvýší role elektřiny, narostou také kapitálové investice v energetice.
Vhodné řešení pro podnikatele v podobě snížení nákladů na drahou elektřinu nabízí dotační program Úspory energie. Aktuálně vyhlášená výzva nabízí podporu prakticky jakékoliv energeticky úsporné investice – např. obměna staré technologie, modernizace osvětlení, zateplení, výměna otvorových výplní, instalace kogenerační jednotky nebo řada dalších. Dotace může být až 50 % z investice. Na energetický posudek, projektovou dokumentaci a výběrového řízení dokonce až 80 %.
Ing. Jiřina Turková
DOTACE PRO PODNIKATELE V ROCE 2019
Publikováno: 21.01.2019
Programové období 2014-2020 se zvolna uzavírá a některé dotační programy se blíží vyčerpání, přesto i letos budou mít podnikatelé řadu dotačních příležitostí. Nejzajímavější témata? Výzkum, vývoj (VaV) a inovace, úspory energií, Průmysl 4.0 a ICT vybavení, v určitých regionech pak brownfieldy.
Základním dotačním zdrojem pro podnikatele zůstává Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK). Letos nabídne 31 nových dotačních výzev, 15 dalších pokračuje z loňského roku.
Klíčová je podpora výzkumu, vývoje a inovací. Program Aplikace podporuje VaV produktů a služeb v podnicích. Výzva s 1 mld. Kč se očekává v září a další zřejmě ještě v roce 2020. Nejzajímavější program Inovace zaměřený na zavádění výsledků VaV do praxe nabídne výzvu v červnu.
Prostřednictvím programu Potenciál mohou podniky rozšířit svoji VaV infrastrukturu, a to s dotací 50 %. Výzva však bude až v roce 2020. Menší výzvy budou ve všech třech programech už v zimě v regionech Hradec-Pardubice a Olomouc, v programu Potenciál pak v regionu Ostravska.
Na rozvoj malých a středních podniků se od podzimu zaměří dvě výzvy programu Nemovitosti – rekonstrukce brownfieldů na objekty pro podnikání. Celkem 1,4 mld. Kč bude směřovat do uhelných regionů (Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj), dalších 600 mil. Kč pak do cestovního ruchu do vybraných pohraničních obcí. Aktuální plošná výzva bude otevřená nejpozději do konce dubna.
Do června bude otevřená výzva Průmysl 4.0 programu Technologie podporující digitalizaci podniků. Další výzva s 500 mil. Kč se otevře v prosinci.
Trvalým tématem jsou úspory energie. Stejnojmenná výzva bude otevřena do dubna, další s 2 mld. Kč bude pokračovat od září. Na podzim se vrátí program ICT v podnicích. Bližší podmínky ministerstvo tvoří, podniky získají dotaci obecně na nové informační technologie a služby.
Mimo OP PIK jsou a budou pro podnikatele zajímavé programy podporující materiálové a energetické využití odpadů nebo odborné vzdělávání zaměstnanců.
Ing. Dalibor Pituch
ÚSPORY ENERGIE JSOU ZA POLOVINOU
Publikováno: 10.12.2018
Aktuální IV. výzva programu Úspory energie končí až v dubnu 2019, právě nyní je ale nejlepší čas zahájit přípravu žádosti a nepřijít tak o možnost čerpat dotace na energeticky úsporné projekty. Příprava sice není jednoduchá, ale vyplatí se. S čím tedy začít?
Klíčovou přílohou žádosti je energetický posudek. Jeho zpracování trvá až čtyři týdny a zajistí ho energetický specialista. Před zadáním je dobré si ujasnit, z jakých opatření se projekt bude skládat. Specialista opatření prověří výpočtem, tím podnik zjistí jejich návratnost i možnost dotačního spolufinancování.
Podnikatelé mohou získat dotaci prakticky na jakékoliv investice přinášející úsporu energie. Obvyklá jsou opatření na zdrojích včetně obnovitelných zdrojů, na rozvodech energií, využití odpadního tepla, LED osvětlení nebo výměny výrobních technologií za nové energeticky méně náročné. Zkušený specialista nebo poradce pak umí v projektu obhájit i např. nové servery nebo vysokozdvižné vozíky.
Pro žádost není povinné dokládat projektovou dokumentaci, ani položkový rozpočet. Na druhou stranu doložení případného stavebního povolení může být výhodou při následném bodovém hodnocení.
Nejzazším termínem pro ukončení realizace projektu je až 30. 6. 2023. Firmy tak mají možnost ze svých plánů do dotačního projektu zahrnout investice následujících pěti let. Projekt je přitom možné rozdělit do etap za účelem průběžného čerpání dotace. V průběhu realizace jsou pak možné změny opatření.
Aktuálně jsou ve IV. výzvě podány žádosti o podporu za více než 0,5 mld. Kč z dostupných 6 mld. Kč. Největší nápor žádostí očekáváme ke konci výzvy. U těchto pozdních žádostí bude narůstat doba hodnocení, která je běžně 5 až 6 měsíců.
Ing. Jaroslav Neplech
Výsledková evaluace SC 2.1 a 2.2 OP PIK
Publikováno: 19.11.2018
Právě zpracováme Výsledkovou evaluaci SC 2.1 a 2.2 OP PIK pro MPO.
Pokud jste obdrželi e-mailem náš dotazník a nevíte si s ním rady, kontaktujte prosím Mgr. Ladislava Kučeru:
+420 739 454 814
|
Nebojte se výzkumně vývojových projektů!
Publikováno: 14.11.2018
Firmy mají právě teď významnou příležitost získat dotace pro své výzkumně vývojové (VaV) projekty. Až do poloviny ledna 2019 mohou požádat o dotace na vybavení svých VaV center novými technologiemi (program Potenciál). Do 17. prosince 2018 lze žádat o podporu na samotný VaV (program Aplikace) a ještě v průběhu listopadu bude otevřená výzva na zavádění inovovaných produktů do výroby (program Inovace). Jaké jsou hlavní kroky a základní předpoklady úspěšného VaV projektu?
Sestavte řešitelské konsorcium
Najděte vhodné partnery, se kterými budete na projektu spolupracovat. U velkých podniků nad 250 zaměstnanců je to podmínka, u ostatních výhoda. Partnerem může být jiný podnik nebo výzkumná organizace. Pro partnery jsou stanoveny různé podmínky, například v programu Aplikace musí partnerský malý a střední podnik (MSP) nést minimálně 30 % rozpočtu projektu. V programu Potenciál pak MSP musí využívat 30 % strojního času pořízené VaV infrastruktury.
Zvýšení míry dotace v programu Aplikace pak přinese tzv. účinná spolupráce. Do projektu je zapojeno více subjektů, a to MSP (podíl na rozpočtu minimálně 30 %) nebo VO (dtto minimálně 10 %). K žádosti o podporu se dokládá pouze návrh smlouvy o spolupráci, která nemusí být podepsaná.
I u programu Inovace je spolupráce s výzkumnou organizací výhodou, pakliže se tato VO podílela na VaV inovovaného produktu.
Stanovte si cíl a cestu projektu
Určete si s partnery směr a cíl VaV projektu. Potřebujete vybavit nebo rozšířit VaV centrum? Stanovte VaV úkoly pro novou infrastrukturu, podíl a řešená témata vašeho podniku i partnerů, specifikujte potřebné vybavení, odhadněte rozpočet a další náklady i harmonogram pořizování jednotlivých položek.
Pokud je záměrem samotný VaV nových produktů, stanovte navíc jednotlivé dílčí milníky na cestě k cíli obvykle několikaletého projektu. Rozpočet projektu bude náročnější, zahrne osobní náklady VaV pracovníků, externí expertní služby, drobný materiál a komponenty a režijní náklady, a to u hlavního žadatele i u partnerů.
Máte již nový produkt a chcete jej uvést na trh? Shromážděte všechny vstupy a zdroje, které potřebujete pro zavedení výroby nového produktu. Na významnou část z nich může přispět dotací program Inovace.
Připravte žádost o podporu
Posledním krokem je příprava samotné žádosti o podporu. Žádost se skládá z elektronického formuláře a povinných příloh. Nejdůležitější přílohou je podnikatelský záměr, ve kterém je nutné detailně popsat řešení projektu a obhájit jej před poskytovatelem podpory.
Mgr. Lucie Homoláčová
O JAKÉ DOTACE LZE POŽÁDAT JEŠTĚ DO KONCE ROKU?
Publikováno: 10.10.2018
Výzkum a vývoj, úspory energií, revitalizace brownfieldů, ochrana životního prostředí nebo vzdělávání zaměstnanců. Možnosti dotací pro rozvoj podnikání jsou pestré i na konci letošního roku. Termíny pro podání žádostí se však v některých programech blíží, nastává tak nevyšší čas pro přípravu projektů.
Výzkum, vývoj a inovace jsou tématy, které byly, jsou i budou podporovány. Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) má otevřeno hned několik výzev k podávání žádostí. Program Inovace podporuje uvedení inovovaných produktů na trh, výzva bude otevřena do 27. 11. 2018. Stále populárnější program Aplikace zaměřený na průmyslový výzkum a experimentální vývoj bude otevřen do 17. 12. 2018. Až do 15. 1. 2019 pak bude možné podávat projekty v programu Potenciál na založení nebo rozvoj center průmyslového výzkumu a vývoje.
Program aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje Trio se soustředí na podporu klíčových technologií jako např. mikroelektronika, biotechnologie, pokročilé materiály a technologie. Veřejná soutěž má termín na konci října.
Různorodý rozvoj podniků podporují další programy OP PIK. Program Úspory energií se zaměřuje na různá opatření včetně výměny strojů nebo obnovitelné zdroje a bude otevřen až do konce dubna 2019. Jen do 15. 1. 2019 ale bude možné podávat žádosti do programu Energeticky efektivní budovy. Samostatný program Obnovitelné zdroje energie se pak soustředí na bioplyn, vodní energii nebo biomasu. Výzva bude k dispozici do konce března 2019, stejně jako v poslední výzvě programu Úspory energie v SZT zaměřeného na sítě pro zásobování teplem.
Oblíbený program Nemovitosti podporuje revitalizaci brownfieldů a bude otevřen do 22. 5. 2019. Výzva je však průběžná a hrozí její předčasné uzavření. V programu ICT a sdílené služby mohou firmy požádat o podporu budování a modernizace datových center nebo zřizování a provoz center sdílených služeb, žádosti budou přijímány do konce května 2019.
Environmentální témata podporuje Operační program Životní prostředí. Do začátku ledna 2019 bude možné podávat projekty na hospodaření se srážkovými vodami, zprůtočnění toků a protipovodňovou ochranu. Výzva na podporu sídelní zeleně bude ukončena až 15. 11. 2018.
Dlouhodobě jsou pak vyhlášeny výzvy na zvýšení podílu materiálového a energetického využití odpadů i posílení biodiverzity. V Integrovaném regionálním operačním programu pak bude až do konce listopadu 2019 otevřena výzva na energetické úspory v bytových domech.
Odborné vzdělávání zaměstnanců je tématem pro program Úřadu práce POVEZ II, který je stále otevřen a umožňuje podpořit jak zaměstnance, tak OSVČ. V OP PIK pak bude až do konce května 2019 otevřena výzva programu Školicí střediska zaměřená na infrastrukturu pro vzdělávání.
Ing. Dalibor Pituch
7. KOLO PROGRAMU ROZVOJE VENKOVA JIŽ NA PODZIM
Publikováno: 17.09.2018
V Programu rozvoje venkova (PRV) je každoročně vyhlašováno jarní a podzimní kolo příjmu žádostí, každé s různými oblastmi podpory. V očekávaném 7. kole budou v 10 tematicky zaměřených oblastech podpořeny investice do zemědělských, lesnických i potravinářských podniků a projekty spolupráce, a to za téměř 3 miliardy korun. Žádosti se budou podávat prostřednictvím Portálu farmáře od 9. do 30. října 2018. Přinášíme stručný přehled aktivit a základních informací.
4.1.1 Investice do zemědělských podniků, alokace 2 mld. Kč. Investice v zemědělské výrobě vedoucí ke snížení nákladů, modernizaci nebo zlepšení jakosti vyráběných produktů mohou být podpořeny dotací až 40 %. Příjemcem může být zemědělský podnikatel, zvýhodnění jsou mladí začínající zemědělci.
4.2.1 Zpracování a uvádění na trh zemědělských produktů, alokace 550 mil. Kč. Podporu ve výši 35-45 % mohou získat zemědělské podniky a výrobci potravin či krmiv na pořízení strojů, modernizaci budov, monitorování kvality produktů nebo na uvádění produktů na trh atd. O podopatření je vysoký zájem, v předchozím kole bylo předběžně schváleno více jak 600 žádostí za 1,3 mld. Kč.
8.3.1 Zavádění preventivních opatření v lesích, 8.4.1 Obnova lesních porostů po kalamitách a 8.5.1 Investice do ochrany melioračních a zpevňujících dřevin, alokace celkem 167 mil. Kč. Subjekty hospodařící v lesích získají až 100% podporu preventivní protipovodňová a stabilizační opatření, na obnovu produkčního potenciálu lesa po přírodních katastrofách a na hromadnou ochranu melioračních a zpevňujících dřevin.
8.6.1 Technika a technologie pro lesní hospodářství, alokace 150 mil. Kč. Až o 50% podporu mohou žádat držitelé lesů na nákup technologií pro obnovu, výchovu a těžbu lesních porostů nebo údržbu a lesních cest.
16.3.1 Sdílení zařízení a zdrojů, alokace 70 mil. Kč. Spolupráce v oblasti zemědělské prvovýroby, zpracování produktů a v lesnictví jsou podporovatelné záměry. O dotaci 45–50 % může žádat uskupení min. dvou subjektů.
1.1.1 Vzdělávací akce, alokace 30 mil. Kč. Podpora ve výši 85 % je cílena na realizaci vzdělávacích v agro-environmentálně klimatické oblasti a tématu ekologické zemědělství. Příjemcem mohou být vzdělávací subjekty akreditované Ministerstvem zemědělství.
Horizontální a vertikální spolupráce mezi účastníky krátkých dodavatelských řetězců a místních trhů (16.4.1) a při udržitelném zajišťování biomasy pro výrobu energie a v průmyslových provozech (16.6.1), alokace celkem 25 mil. Kč. Podpora spolupráce minimálně dvou subjektů pro vytváření a rozvoji krátkých dodavatelských řetězců a místních trhů, resp. na nastavení udržitelného zajišťování a využívání lokálních zdrojů biomasy. Míra podpory je až 50 %.
Ing. Jiřina Turková
PŘÍPRAVY NA PROGRAMOVÉ OBDOBÍ 2021–2027 JSOU V PLNÉM PROUDU
Publikováno: 02.08.2018
Koncem května zveřejnila Evropská komise (EK) první návrhy legislativních opatření pro programové období 2021–2027. Následně 15. června uspořádalo Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) už třetí Kulatý stůl k budoucnosti kohezní politiky. Zástupci EK a MMR na něm představili chystané novinky a změny.
Předně dojde ke snížení podílu výdajů na kohezní politiku a také na společnou zemědělskou politiku, a to ve prospěch jiných témat (bezpečnost, řešení migrace, výzkum a vývoj nebo studijní výměny). Finanční alokace (národní obálka) pro ČR se sníží, v běžných cenách zřejmě o 13 % oproti současnému období 2014–2020 na 20,1 mld. EUR. V přepočtu na obyvatele však zůstává ČR stále na jednom z předních míst mezi státy EU.
K posunům dochází v územním pohledu regionální politiky. Zatímco některé regiony posílily svou hospodářskou pozici a dostaly se tak do kategorie tzv. přechodových, příp. vyspělejších regionů, naopak některé regiony zejména z jihu Evropy se propadly zpět mezi tzv. méně rozvinuté (téměř celé Řecko, jižní regiony Španělska a Itálie). V ČR spadá v tuto chvíli mezi tzv. vyspělejší regiony Hl.m. Praha a mezi přechodové regiony pak NUTS II Střední Čechy, Jihozápad a Jihovýchod. Tento vývoj může regionálně omezit dostupnost některých typů podpory.
Nepříznivou novinkou je snížení míry podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj, a to ze současných 85 % na 70 % pro méně vyspělé regiony, z 60 % na 55 % pro přechodové regiony a z 50 % na 40 % pro vyspělejší regiony. V případě Fondu soudržnosti klesne míra podpory z 85 % na 70 %. Toto opatření zvýší nároky na spolufinancování z národních zdrojů.
Co se týká tematického zaměření kohezní politiky po roce 2020, EK navrhuje snížení počtu cílů (nově se nazývají „cíle politiky“) ze současných jedenácti na pět. Budou se věnovat inovacím, čistým energiím, dopravní a informační infrastruktuře, sociálním tématům a integrovanému místnímu rozvoji.
Za účelem snazšího čerpání navrhuje EK větší využívání zjednodušeného vykazování nákladů a paušálních sazeb. Zjednodušené vykazování by se mohlo např. plošně týkat všech projektů s celkovými náklady do 200 tis. EUR. Obdobné zjednodušení navrhuje EK i v oblasti DPH, do 5 mil. EUR celkových způsobilých výdajů by byla DPH uznatelným výdajem a nad tuto hranici neuznatelným.
Nově již nebudou stanovena konkrétní pravidla pro investice vytvářející výnosy (tj. dojde ke zrušení článku 61 stávajícího Obecného nařízení) a tzv. velké projekty nebudou podléhat notifikaci EK. Měl by být také významně snížen počet kontrol a auditů a naopak více rozšířena zásada jediného auditu.
Na české straně nyní probíhá příprava tzv. Rámcové pozice ke zveřejněným návrhům EK, která by měla být hotova do konce července. Následně se předpokládá řada jednání mezi ČR a EK na bilaterální i multilaterální úrovni o podobě nové hození politiky po roce 2020, zatím bez konkrétního harmonogramu.
Mgr. Ladislav Kučera
Výroční zpráva o stavu veřejných zakázek za rok 2017
Publikováno: 13.07.2018
Koncem května 2018 vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj Výroční zprávu o stavu veřejných zakázek za rok 2017. Vzhledem k tomu, že rok 2017 byl prvním rokem účinnosti nového zákona o zadávání veřejných zakázek, neopomnělo ministerstvo v hodnocení zdůraznit velkou podporu odborné i laické veřejnosti prostřednictvím intenzivní školící kampaně, která probíhala v průběhu celého roku. Zpráva podává informace o srovnáních statistických výstupů za uplynulé roky, ale současně upozorňuje na faktory, které tyto hodnoty ovlivňují.
Rok 2017 přinesl výrazný nárůst celkového trhu veřejných zakázek o téměř 75 mld. Kč na 559 mld. Kč. Převládajícím druhem zadávacího řízení bylo, jak po minulé roky, otevřené řízení s podílem 69 % na celkovém finančním objemu zakázek veřejných zadavatelů evidovaných v ISVZ.
Jako velice pozitivní je zdůrazněn pokles použitých JŘBU z 10 % na 5 %. JŘBU patří totiž v rámci kontrolních zjištění NKÚ nebo dozorových činností UOHS mezi jedno z nejrizikovějších řízení, zejména z důvodu jeho nezákonného využívání.
K nejzávažnějším pochybením, které zjistilo NKÚ v roce 2017, patří zejména zadávání zakázek bez otevřené hospodářské soutěže, netransparentní a bez smluvního vztahu realizované přímé nákupy a účelové dělení předmětu zakázky.
Výzvy, kterým musí čelit trh veřejných zakázek v roce 2018, jsou pak spojovány zejména s povinnou elektronizací veřejných zakázek.
Mgr. Ing. Martina Cirbusová, Ph.D.
Členové apef
