Aktuality


Předčasné uzavírání výzev. Nová praxe Ministerstva průmyslu a obchodu?

Publikováno: 18.02.2016

V minulosti k tomu docházelo zřídka, během čtvrt roku však byly předčasně uzavřeny hned tři výzvy v Operačním programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK). Podle nové metodiky Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) bude navíc předčasné ukončování příjmu žádostí o dotaci běžným nástrojem. Se změnou pravidel hrozí, že podnikatelé budou připravovat své projekty zcela zbytečně. Nezanevřou kvůli tomu na dotace?

Zejména kvůli požadavku prokázat hospodárnost rozpočtu cenovými nabídkami od dodavatelů bylo vyhlášení výzvy v programu Technologie pár dnů před vánočními svátky poněkud nešťastným. Shánět potřebné dokumenty v podstatě ihned po štědrovečerní večeři není nikterak příjemné, podnikatelé se však mohli přeci jen trochu uklidnit - MPO uvedlo, že bude žádosti přijímat až do 4. května. V polovině ledna se ovšem zájemci o dotace dozvěděli, že příjem žádostí bude předčasně ukončen – a to už 19. ledna v 8 hodin ráno. Důvodem bylo dvojnásobné překročení dostupné alokace, o kterém ale úředníci do té doby nikde neinformovali.

Dříve výjimka, nově pravidlo

Celkem bylo před uzavřením výzvy podáno v programu Technologie 1 001 projektů v souhrnné výši přesahující 5,8 mld. korun. Asociace pro evropské fondy (APEF) ovšem eviduje další desítky firem, které nestihly své projekty kvůli neočekávané změně harmonogramu připravit. Dříve zcela výjimečná praxe předčasného uzavírání programů se změnou pravidel OPPIK stává standardním nástrojem. Úředníci mohou výzvu ukončit při dvojnásobném překročení dostupné alokace, nejdříve však po 14 dnech od zahájení příjmu žádostí o dotaci. Obdobná situace jako v Technologiích nastala již v listopadu minulého roku v programu Marketing a na sklonku ledna byl předčasně uzavřen i příjem žádostí v programu Nemovitosti. Desítky hodin práce tak podnikatelé do přípravy projektů investovaly úplně zbytečně.

MPO nepočítá s předběžnými žádostmi

Zatímco resort průmyslu a obchodu hodnotí již připravené žádosti o podporu, připravuje se k srpnovému vypsání další várka dotačních výzev. Kromě již zmíněného předčasného uzavírání příjmu projektů však MPO přichystalo další změnu pravidel – do budoucna se nepočítá s předběžnými žádostmi.

V důsledku této změny jednak firmy ztratí možnost zahájit investice ihned po podání spíše formální předběžné žádosti (způsobilost výdajů se bude počítat až od data podání plné žádosti), jednak rapidně vzroste riziko pomyslného utopení několika týdnů práce na projektu kvůli předčasnému uzavření výzvy.

Zůstává otázkou, jestli ministerstvo výše popsanými změnami spíše nezhorší možnosti využití přibližně 116 mld. korun připravených podpořit tuzemské podnikání a neodradí od evropských dotací firmy, které mají v zásobě doopravdy smysluplné investice.


APEF podpořil MPO v argumentaci k navýšení limitu 20% dotací pro velké podniky v OPPIK v prvních výzvách

Publikováno: 11.01.2016

Ministerstvo průmyslu a obchodu uvedlo Asociaci pro evropské fondy jako partnera ve svém článku na téma 20% podílu velkých firem na čerpání OP PIK.

Informace v médiích vedly MPO k vydání článku, ve kterém se věnuje podorbněji tématu 20% podílu velkých firem na čerpání OP PIK. APEF zde byl uveden jako jeden partnerů, kteří se kladně vyjádřili k navýšení podpory na 40% pro velké podniky v prvních výzvách OPPIK. Celý článek je možné přečíst na tomto odkazu.


Zástupce APEF vystoupil v pořadu Studio ČT24 na téma Státní rozpočet 2016: evropské fondy

Publikováno: 08.01.2016

Asociace pro evropské fondy v zastoupení Jiřího Kvíze byla hostem pořadu Studio ČT24 na téma Státní rozpočet 2016: evropské fondy.

Studio ČT24 uvedlo dne 9.12.2015 pořad na téma Státní rozpočet 2016: evropské fondy. Jako host a expert vystoupil zástupce Asociace pro evropské fondy Jiří Kvíz. Celý pořad je možné sledovat zde, rozhovor začíná v 1:54.


Zákon o zadávání veřejných zakázek - jaké změny a kdy?

Publikováno: 04.01.2016

Ministerstvo pro místní rozvoj připravilo znění zákona, který zásadně mění pravidla pro výběr dodavatelů. O jaké změny jde?

Přijetím Směrnice 2014/24/EU a Směrnice 2014/25/EU v únoru 2014 započal konec zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tak jak ho známe v současné podobě. Ministerstvo pro místní rozvoj, které má transpozici nových zadávacích směrnic na starosti, učinilo rozhodnutí vytvořit zcela nový právní předpis. Záměr MMR je správným řešením, jelikož přijetím zadávacích směrnic dochází k velkému množství změn v oblasti zadávání veřejných zakázek, kdy nový právní předpis může, bez ohledu na stávající právní úpravu, uceleně reagovat na tyto změny. Stávající zákon o veřejných zakázkách byl novelizován více než dvacetkrát a je pravděpodobné, že další zásadnější novelizace by učinila zákon nesrozumitelným pro jeho uživatele, tedy pro zadavatele. MMR tímto navíc dostává i příležitost ve vytvoření méně složité a přísné normy, než je ta stávající, což je jeden z jejích hlavních vytýkaných nedostatků stávající právní úpravy.

Cílem nového právního předpisu, též nazývaného jako „zákon o zadávání veřejných zakázek“ („ZZVZ“ nebo „zákon“) je tedy snaha o zjednodušení a zefektivnění zadávacího procesu, dále snížení administrativní zátěže a v neposlední řadě srozumitelnost.

Záměrem zákonodárce je snížení administrativní zátěže zejména zadavatelů, ale rovněž i dodavatelů. Na druhé straně zákon předpokládá i větší odpovědnost zadavatele při zadávání zakázek, neboť díky zobecnění nebude zákon podrobným návodem pro postup v zadávacím řízení. V obecnosti ZZVZ je ovšem možné spatřovat výhodu, která sebou nese i snížení rizika chybování v průběhu zadávacího řízení. Mnohé postupy stávajícího zákona o veřejných zakázkách jsou popsány velice podrobně, kdy jakékoliv nedodržení zákonem stanoveného postupu znamená nedodržení zákona s možnou korekcí ze strany kontrolního subjektu. Metodiky pro správný postup zadavatele, na kterých MMR pracuje, a které doplní ZZVZ, nemají vlastnost obecně závazného právního předpisu, a tudíž jsou ze strany kontrolních subjektů nepřezkoumatelné. Cílem zákonodárce tedy není sepsat podrobný metodický návod realizace zadávacích řízení, ale jasně stanovit základní pravidla pro zadávání veřejných zakázek.

Srozumitelnost zákona je možné spatřovat v nové systematice ZZVZ. ZZVZ systematicky postupuje od obecných částí ke speciálním a tím dosahuje větší přehlednosti. Část I. až V. zákona obsahuje ustanovení týkající se všech zadavatelů a zadávacích řízení. I následná struktura částí zákona k sobě koncentruje logické celky tak, že zadavatel není nucen seznámit se s kompletním zněním zákona. Zmíněné členění tedy nepochybně přispívá k jeho srozumitelnosti.

Pro názornost uvádíme několik praktických dopadů ZZVZ:

  • Zadavatel nemusí kontrolovat všechny nabídky
    • Nejvýznamnější novinkou bude, že zadavatele bude moct dle nového zákona nejprve provést hodnocení nabídek a teprve poté posoudit, zda uchazeči splňují podmínky jím vymezené v zadávací dokumentaci.
    • U vybraného dodavatele musí zadavatel provést posouzení splnění podmínek účasti a hodnocení jeho nabídky vždy.

 

  • Zadavatel nemusí vyloučit nejvýhodnější nabídku kvůli jejím chybám
    • Po uplynutí lhůty pro podání nabídek nemůže být nabídka měněna, nestanoví-li tento zákon jinak; nabídka však může být doplněna o údaje, dokumenty, vzorky nebo modely, které nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení. Doplnění nebo změna údajů týkajících se prokázání splnění podmínek účasti se za změnu nabídky nepovažují.
    • V případě veřejných zakázek na stavební práce se za objasnění považuje i oprava položkového rozpočtu, pokud není dotčena celková nabídková cena a hodnocení nabídek

 

  • Zadavatel může vyloučit dodavatele, který se neosvědčil
    • Zákon již nepočítá s existencí tzv. blacklistu, zadavatel bude moct nově sám vyloučit dodavatele, který se dříve neosvědčil
    • Zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud
      • se účastník zadávacího řízení dopustil v posledních 3 letech závažných nebo trvalých pochybení při plnění dřívějšího smluvního vztahu s veřejným zadavatelem, které vedly k předčasnému ukončení smluvního vztahu, náhradě škody nebo jiným srovnatelným sankcím
      • prokáže, že se účastník zadávacího řízení dopustil v posledních 3 letech závažného profesního pochybení, které zpochybňuje jeho důvěryhodnost.
  • Zadavatel nemusí hodnotit pouze cenu
  • Zadavatel v zadávacích podmínkách stanoví, že nabídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti.
  • Ekonomická výhodnost nabídek se hodnotí na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality nebo nákladů životního cyklu a kvality. Zadavatel může ekonomickou výhodnost nabídek hodnotit také podle nejnižší nabídkové ceny nebo nejnižších nákladů životního cyklu.
  • Ve vymezených případech zadavatel nemůže stanovit ekonomickou výhodnost pouze na základě nejnižší nabídkové ceny (v soutěžním dialogu, v inovačním partnerství, a dalších případech jako u zakázek na sociální služby a služby architektů)
  • Do zákona se vrací ekonomické kvalifikační předpoklady
    • Půjde o celkový obrat společnosti za maximálně poslední tři účetní období do maximální výše dvojnásobku předpokládané hodnoty
  • Zadavatel může zrušit zadávací řízení, pokud si to dopředu vyhradí (variantní návrh, nemusí být upraveno v zákoně, pozn. aut.)
    • Zadavatel může zadávací řízení zrušit na základě výhrady v zadávacích podmínkách. V takovém případě zadavatel účastníkům zadávacího řízení na jejich žádost uhradí účelně vynaložené náklady spojené s účastí v zadávacím řízení.
  • Schopnost zadat sociální služby
  • Ve zjednodušeném režimu zadává zadavatel veřejné zakázky, včetně koncesí podle § 171, na sociální a jiné zvláštní služby uvedené v příloze č. 4 k tomuto zákonu.
  • Průběh zadávacího řízení určuje zadavatel s ohledem na specifika zadávaných služeb. Zadavatel může s účastníky zadávacího řízení jednat. Zadavatel může v průběhu zadávacího řízení měnit zadávací podmínky, pokud tím nejsou narušeny zásady podle § 5. Změněné zadávací podmínky však musí nadále splňovat podmínky pro zjednodušený režim.

 

  • Zadání dodatečných prací
    • Za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku se nepovažují dodatečné stavební práce, služby nebo dodávky od dodavatele původní veřejné zakázky, které nebyly zahrnuty v původním závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku a jejichž potřebu nemohl zadavatel jednající s náležitou péčí předvídat, pokud jsou nezbytné a změna v osobě dodavatele
    • cenový nárůst nepřekročí 30 % původní hodnoty závazku; pokud bude provedeno více změn, je rozhodný součet cenových nárůstů všech těchto změn.

 

Návrh zákona nyní prochází legislativním procesem, kdy v říjnu letošního roku jeho znění schválila vláda. V současné chvíli je návrh zákona v připomínkovém řízení u Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Poslanecké sněmovny České republiky. Následný legislativní proces je nicméně ještě časově náročný. Mohou proběhnout až tři čtení návrhu zákona v Poslanecké sněmovně, která jej následně postoupí Senátu České republiky. Senát návrh zákona rovněž projednává obdobně jako Poslanecká sněmovna a nakonec zákon podepisuje Prezident republiky. Jak Senát, tak i Prezident ovšem mohou návrh zákona zamítnout a vrátit ke znovu projednání Poslanecké sněmovně. Průměrná doba trvání legislativního procesu je 6 měsíců. Je tedy otázkou, zdali zákon bude schválen do 18. 4. 2016, tedy do data, do kdy má Česká republika povinnost převést evropské směrnice do národní legislativy. Nepřijetí zákona k tomuto datu může ohrozit čerpání evropských peněz, protože bez transpozice evropských zadávacích směrnic nebudou moci zadavatelé realizovat platný zadávací proces. Je rovněž otázkou, jak dlouhá bude legisvakanční doba, tedy časové období mezi platností a účinností zákona, ve kterém se adresáti právního předpisu mohou seznámit s jeho obsahem.


Reakce APEF na informace o zákazu školit poradenské firmy k novému zakázkovému zákonu

Publikováno: 02.11.2015

Asociace pro evropské fondy reaguje na alarmující informace uveřejněné v Hospodářských novinách 21.10.2015, kde bylo uvedeno, že ministryně pro místní rozvoj nařídila úředníkům ministerstva, aby neškolili poradenské firmy k novému zákonu o veřejných zakázkách.

Hospodářské noviny 21. 10. 2015 zveřejnily článek s názvem Už žádné zakázky na klíč. Šlechtová chce odstřihnout poradenské firmy. Článek pojednává o plánech Ministerstva pro místní rozvoj vytvořit podrobné návody, jak uspořádat veřejnou soutěž. Z důvodu extrémní administrativní náročnosti spojené s organizací veřejných zakázek bylo v letech 2006 – 2010 více než 35% veřejných zakázek uskutečněno s pomocí externích specialistů. Pro zadavatele, kteří nemají rozsáhlý aparát, je najímání profesionálů mnohdy efektivnější a bezpečnější způsob zadávání. Asociace pro evropské fondy vnímá aktivitu MMR směřující k vydání metodiky pro uspořádání veřejné soutěže jako velice přínosnou, zejména pak s ohledem na nově připravovaný zákon o zadávání veřejných zakázek. Stávající nejistota s aplikací zákona v kombinaci s možnými sankcemi ze strany orgánů státní správy a ÚOHS totiž vytváří nepříznivé podmínky pro investice do veřejné infrastruktury a služeb.

Alarmující je ovšem informace, že paní ministryně Šlechtová nařídila úředníkům ministerstva, aby neškolili poradenské firmy k novému zákonu o veřejných zakázkách. Jedná se přitom o subjekty, které v uplynulém období administrovaly více než třetinu veřejných zakázek. Cílem opatření je zjevně omezit přístup poradenských a právních firem k výkladu a prováděcím metodikám zákona. Jakkoliv můžeme mít pochopení pro nelibost, jež paní ministryně Šlechtová cítí k poradenským firmám, její krok hodnotíme jako společensky velmi nebezpečný. Představuje totiž bezprecedentní omezování svobodného práva na podnikání. Ministryně navíc takto odepírá přístup na školení hrazené ze státního rozpočtu skupině firem či jednotlivců, kteří do státního rozpočtu přispívají placením daní.

Poradenské firmy kromě výše zmíněného plní svým každodenním kontaktem se zástupci zadavatelů důležitou roli i při šíření povědomí o legislativě a vzděláváním veřejnosti se zabývají i na konferencích či vlastních seminářích. Administrativním zákazem účasti tak ministryně Šlechtová v podstatě brání tomu, aby se o aktivitách jejího resortu, o „nejdůležitějším zákonu této vlády“, jak zákon ministryně sama často nazývá, dozvědělo co nejširší spektrum veřejnosti.

Asociace pro evropské fondy se důrazně ohrazuje vůči takovému postupu ze strany MMR a žádá odstranění překážek pro svobodný přístup k informacím, školením či metodikám k novému zákonu o zadávání veřejných zakázek. Stávající zákon o veřejných zakázkách stanovuje povinnost zadavatele dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Věříme, že administrátoři veřejných zakázek si ze strany MMR zaslouží právě onen transparentní, rovný a nediskriminační přístup.


Čerpání dotací z EU: Zůstali jsme v pubertě

Publikováno: 16.10.2015

Dotace z Evropské unie k nám začaly plynout již v roce 1998, kdy jsme jako kandidátská země zažádali o členství v unii. Čerpání grantů je jedním z jasných pozitiv našeho zapojení do EU a může nám zvyšovat naši konkurenceschopnost v rámci nejen globální Evropy, ale i světa. Je to tak ale i ve skutečnosti?

Dotace z Evropské unie k nám začaly plynout již v roce 1998, kdy jsme jako kandidátská země zažádali o členství v unii. Čerpání grantů je jedním z jasných pozitiv našeho zapojení do EU a může nám zvyšovat naši konkurenceschopnost v rámci nejen globální Evropy, ale i světa. Je to tak ale i ve skutečnosti?

Použijeme-li paralelu s lidským životem, pak za 17 let se průměrný člověk naučí nejen zvládat základní pudy a zručnosti jako je přijímání potravy, chůze, či řeč, ale osvojí si i pokročilejší schopnosti a dokáže tedy i přemýšlet, učit se a něco vymyslet. Systém čerpání dotací by se v tomto příměru měl dostat z plenek nejen do pubertálního věku, ale měl být už téměř plnoletý. A v tom je základní problém – u dotací jsme zůstali v pubertě.

V České republice již proběhla dvě celá dotační období (2004 - 2006 a 2007 - 2013) a nyní začíná v pořadí třetí, plánované na roky 2014 až 2020. V tomto programovém období budou mít členské státy EU možnost získat více než 351 miliard eur a samotná Česká republika může dosáhnout na zhruba 24 miliard z nich.

Evropská komise však tentokrát již nechce riskovat, že by některé prostředky zůstaly nevyužity, a hodlá proto na investice lépe dohlížet. Chce se vyhnout situaci z období 2007 až 2013, kdy už je nyní jasné, že některé státy nezvládnou využít celou svou přidělenou obálku. Proto se Brusel rozhodl zřídit zvláštní pracovní skupinu pod vedením bývalého místopředsedy Komise Siima Kallase.

Pozornost skupiny se upíná na dvě hlavní priority. V první řadě plánuje zjednodušení dostupnosti financování pro malé a střední podniky a zároveň chce snížit nadměrné a zbytečné administrativní překážky. V současné chvíli se Kallasův tým věnuje skupině zemí, která podprůměrně čerpá evropské prostředky. Mezi těchto osm zemí patří vedle Bulharska, Chorvatska, Itálie, Maďarska, Rumunska, Slovenska a Slovinska i Česká republika. Ta totiž za minulé dotační období nezvládla využít zatím asi 50 miliard Kč!

 

Od plenek k teenagerům – pomalu, ale jistě

V roce 2006 byl dotační byznys překvapivě komplikovaný svět: k dispozici bylo 16 programů podpory, všechny žádosti se podávaly výhradně papírově a dovážely se na příslušná místa veřejné správy, každý poskytovatel dotace měl svoji metodiku správného podávání žádosti.

Dotace z EU byly v té době téměř neznámé a v podstatě každá dotační agentura tak trochu suplovala veřejnoprávní média. Informovala, učila a také pomáhala. Ti, kdo měli načtené příručky různých poskytovatelů dotací a uměli s úřady komunikovat, byli vyvažováni zlatem. Uměli totiž žádat o peníze, které nikdy dřív nebyly nabízeny „zdarma“.

Orgány veřejné správy v té době také ještě nevěděly, jak přesně se v takové situaci chovat. Peníze tak sice rozdělovaly, ale byly velmi opatrné, protože způsob přidělování nebyl přesně nastaven. Společným jmenovatelem té doby, ale bylo nadšení z nového a také radost z výsledku. Všichni chtěli něco vybudovat, vymyslet, navrhnout. Tedy budu-li pokračovat v příměru k vývoji člověka, z mimina se postupně stával člověk, který velmi rychle nastoupil do základní školy a rád se učil. Každá výuka má sice své překážky a těžkosti, ale ten předmět byl velmi zajímavý!

 

Puberta

Dotační období 2007 až 2013 nás tedy mělo lecčemu naučit - měli jsme se poučit z chyb a prohřešků. Jenže, EU fondy za tu dobu získaly na atraktivitě a to zejména politické. Výsledek byl následující: počet programů podpory se zvýšil z 16 na 24, podávání žádostí se sjednotilo na 3 různé elektronické formy a metodiky a úrovně jednotlivých ministerstev.

Zatímco přechod na elektronickou formu žádostí znamenal malou IT revoluci a byl to krok správným směrem, chybou na kráse bylo, že již tehdy nevznikl jediný nástroj na podávání dotací. Tehdy existovaly tři elektronické formy podávání žádostí - EAccount, Bendit, Benfil - a každý žadatel se tedy musel okamžitě naučit pracovat ve třech odlišných systémech. Každý měl jiné požadavky, jinou metodiku a hlavně používal jiné IT řešení.

Přechod z 16 na 24 programů znamenal naprostý chaos zejména v momentě, kdy se každý řídící orgán, tedy většinou ministerstvo, nebo kraje, rozhodl, že si „své“ peníze rozdá po „svém“. Stávalo se tedy, že peníze putovaly na podporu turistického ruchu a stavěla se golfová hřiště, aquaparky a stezky. Nebo se dokonce chystaly projekty, které ani nemohly být financované ze zdrojů EU, jako byla například pražská čistička odpadních vod.

Problémem takovéhoto počtu programů také bylo to, že ne všechny úřady, které tyto peníze nově spravovaly, je dokázaly efektivně využít a dát na životaschopné projekty. Obtížné bylo i zajistit vyšší počet hodnotitelů, úředníků a kvalitní know-how. Jak velký byl v té době počet programů, ilustruje i fakt, že jeden z ověřených portálů o dotacích evidoval takové množství informací, že bylo pro laika v podstatě nemožné zjistit, jaká výzva by ho mohla zajímat.

Jenže, to máte jak s pubertou. Už nejste dítě, umíte a děláte spoustu věcí, ale nikdo vám vlastně nerozumí. Výsledek tohoto období je ale s jedinou výjimkou veskrze pozitivní. V tomto období bylo podáno rekordní množství projektů, podpořeno rekordní množství žadatelů, zaměstnanosti na úřadech vzrostla, stejně jako počet poradenských společností (protože žadatelé nevěděli, jak, co a kam podat) a vznikly i krásné a velmi užitečné projekty přesahující českou kotlinu. V tomto období jsme zaznamenali vlastně jen jeden jediný naprosto negativní dopad - budeme muset vracet rekordních zhruba 55 miliard Kč.

 

Dostaneme se z toho napotřetí? Aneb kocovina po oslavě plnoletosti

Nové dotační období 2014 až 2020 odstartovalo s velkými těžkostmi. Začalo totiž až v červenci 2015, tedy s 19 měsíčním zpožděním a navíc na začátku prázdnin, kdy většina žadatelů již odjela, nebo se chystá odjet na zaslouženou dovolenou. To však není jediný problém následujícího dotačního období.

Rok a půl po oficiálním, plánovaném spuštění nového programovacího období se jednotlivá ministerstva stále nejsou schopna dohodnout, kdo bude za co odpovědný. Výsledkem je to, že někteří opět pracují na vlastní pěst. První výzvy jsou tak zatím vypsány ve velmi otevřeném duchu – v zásadě volají po kvalitních projektech a solidním přístupu. Zde se tedy již na začátku ukazuje obecný strach z toho, že se opět nedočerpají peníze, nebo že projekty budou nekvalitní.

Vše ale není ztraceno. Některé věci se změnily k lepšímu. Tedy alespoň částečně. Například přechod od tří systémů elektronického podávání žádostí na jeden je fantastická věc. Ovšem ne, pokud je to pubertální rozhodnutí a pokud se místo použití nejlepšího a nejúčinnějšího systému z období 2007 – 2013 začne vyvíjet zcela nový systém (MS 2014+). Kdo někdy ve firmě implementoval nový IT systém, jistě ví, co to znamená a jak dlouho bude trvat, než systém začne stoprocentně fungovat. V tuto dobu IT systém na podávání žádostí zatím stále nepracuje tak, jak má. Dobrým krokem je i snížení počtu operačních programů. I když i zde by mohlo být lépe a původních 24 programů se mohlo snížit na menší počet než je stávajících 15 program.

Závěr je tedy jednoznačný. Za těch 17 let jsme se rozhodně všichni poučili a víme, co máme dělat. Bude sice nějakou chvíli trvat, než si dotace správně nastavíme, ale časem si o ně budeme žádat jednoduchým, rychlým a férovým způsobem. Všichni se ale budeme muset pokusit překročit vlastní stín nezdarů, korupce a nekvalitních rozhodnutí. Musíme se snažit dotlačit naše úřady k efektivnější práci. Nástroje už na to máme.


Postřehy žadatelů při práci s MS2014+

Publikováno: 01.09.2015

Žadatelé o dotace v novém programovém období 2014 - 2020 musí používat jednotný systém pro příjem žádostí MS2014+ respektive portál IS KP14+. Členové Asociace pro evropské fondy sepsali postřehy a podněty, které při práci s ním zaznamenali jednotliví žadatelé a zpracovatelé projektových žádostí. Souhrnný dokument je možné stáhnout níže.

Souhrnný dokument, který připravila Asociace pro evropské fondy mapuje nejčastější problémy při práci s novým portálem pro příjem žádostí. Dokument je rozdělen na část technickou (pro funkcionality samotného systému) a dále na části týkající se již otevřených výzev. Tento dokument již byl zaslán jak na Ministerstvo pro místní rozvoj, tak i na Ministerstvo průmyslu a obchodu. Čekáme na jejich reakci.


Problematika kontrol dotovaných projektů - blýská se na lepší časy?

Publikováno: 20.08.2015

Asociace pro evropské fondy měla možnost připomínkovat nově připravovaný Zákon o vnitřním řízení a veřejné kontrole, který připravilo Ministerstvo financí pod vedením pověřeného náměstka Vyhnánka. Podle tohoto návrhu by kontroly projektů v budoucnu měly být méně zatěžující pro příjemce. Vypořádání připomínek k zákonu se plánuje do konce září.

Návrh zákona velmi zásadně mění systém konrol v ČR. Ty by měly především být vedeny tak, aby příjemce zatěžovaly co nejméně. Připomínek k tomuto zákon u se sešlo přes 2000, uvidíme, jak budou vypořádány.

V souvislosti s problamatikou kontrol byla Asocice zapojena i do připomínkování tzv. Checklistu kontrol. Ten by měl sloužit nyní i v budoucnu pro kontrolní subjekty jako vzor pro vedení kontrol. I tento dokument by měl být finalizován ke konci září.


Dotace jsou žádané, ale někdy problematické

Publikováno: 23.07.2015

Tajemník Asociace pro evropské fondy komentuje problémy při startu příjmu žádostí do OPPIK v pořadu Ekonomika ČT24.

Tajemník Asociace pro evropské fondy vystoupil v rámci reportáže Ekonomika ČT 24 na téma zahájení příjmu žádostí v rámci OPPIK. V čase 10:20 začíná téma Dotace, v čase 11:56 pak příspěvek APEF.


Asociace pro evropské fondy se připojila k otevřené výzvě k energetické účinnosti

Publikováno: 27.05.2015

Asociace pro evropské fondy se připojila k výzvě vládě k energetické účinnosti.


APEF vznikla v dubnu 2014 v reakci na narůstající problémy s čerpáním dotací EU. Chce působit jako prostředník mezi řídícími orgány a příjemci dotací a pomocí intenzivní spolupráce dosáhnout toho, aby se obě strany navzájem vnímaly jako partneři a usnadnit tak efektivní a transparentní využití prostředků EU.
Apef

Členové apef