Aktuality


QUO VADIS OP PIK

Publikováno: 31.05.2018

Na konci letošního srpna dospěje programové období 2014-2020 do svých dvou třetin. Jak si aktuálně stojí nejvýznamnější dotační program pro podnikatele, Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK)? Kolik financí v něm ještě zbývá a podaří se státu rozdělit je všechny?

OP PIK nabízí příjemcům cca 114 mld. Kč. V dosud vyhlášených výzvách už nabídnul 108 mld. Kč (95 %), žadatelé projevili zájem o necelých 90 mld. Kč (79 %). Tím dobrá čísla končí. Projektů s právním aktem, tedy zasmluvněných příjemců, má OP PIK ve finančním objemu pouze 33 mld. Kč (29 %), reálně vyplacených je pak tristních 8 mld. Kč (7 %).

Energie u dna, inovace na špici

Nejhorší situace je v prioritní ose (PO) 3 zaměřené na energie. K dispozici je 33 mld. Kč, proplaceny byly jen 2 % a v právním aktu je dalších 12 %. A to přesto, že ve výzvách bylo již 40 mld. Kč. Překvapivý je zájem o podporu fotovoltaických elektráren, ve dvou výzvách bylo podáno 627 žádostí o 1,4 mld. Kč. Zcela propadly dotace zaměřené na energeticky efektivní budovy nebo úpravu biometanu. Žadatele odrazuje zejména složitá a drahá příprava žádostí.

Zdánlivě lepší je situace v PO 4, proplaceny jsou již 4 % z její alokace 20 mld. Kč. Část již vyplacených dotací však budou muset příjemci zřejmě vracet. V programu ICT a sdílené služby došlo k jejich vyplacení na mzdy stávajících IT vývojářů, které se dodatečně ukázalo jako neoprávněné. Fiasko pak zatím představuje program Vysokorychlostní internet se 14 mld. Kč, kde se nepodařilo překonat legislativní bariéry, a první výzva nedokázala podpořit jediný projekt.

Velký zájem je o dotace pro malé a střední podniky v PO 2. Alokace 24 mld. Kč je aktuálně proplacena ze 14 %, další takový díl je v rozhodnutých žádostech. Některé oblíbené programy se blíží svému vyčerpání, např. v Nemovitostech je rozhodnuto 75 % prostředků. Jiné však zaostávají, též vinou složitých podmínek programů a pravidel veřejné podpory. Třeba program Školicí střediska dokázal dosud zazávazkovat pouze 8 % financí a část jeho alokace tak byla přesunuta jinam.

Premiantem je PO 1 s dotacemi na výzkum, vývoj a inovace. Z 37 mld. Kč dokázal proplatit sice jen 7 %, celkových 45 % však už má v právním aktu. To je s ohledem na projekty s delší dobou realizace skvělý výsledek. U trojice nejpopulárnějších programů Aplikace, Potenciál a Inovace si příjemci zazávazkovali už téměř 60 % alokace.

Přijdeme o desítky miliard?

Jak si tedy stojí OP PIK? Není to žádná sláva. Česko si pro OP PIK nastavilo finanční plán. Alokace na daný rok může být dle pravidla n+3 čerpána jen po tři následující roky. Co se nestihne vyčerpat, stát nenávratně ztratí. V grafu níže je alokace znázorněna modrými plochami. Pravidlo n+3 je vyjádřeno červenou linií. Černá křivka značí objem proplacených dotací, musí tedy být v modré ploše nad červenou linií.

Do konce letošního roku se rozhodne, zda si OP PIK udrží celou svoji alokaci, nebo o část přijde. I s technickou pomocí bylo ke konci dubna proplaceno 11,5 mld. Kč. Od konce 2017 je to přírůstek 3,5 mld. Kč. Tohle tempo ale nestačí. Do konce 2018 totiž musí OP PIK proplatit a certifikovat dalších 20 mld. Kč, tedy ztrojnásobit dosavadní objem.

To se však s ohledem na dosavadní vývoj nejeví jako pravděpodobné. Ministerstvo průmyslu a obchodu sice může přistoupit k dílčím opatřením, např. dalším realokacím z problematických programů a prioritních os, celý rozpočet OP PIK ale nezachrání. Tyto problémy pak oslabí pozici Česka při vyjednávání o financích pro příští programové období 2021-27.

                                                                                                                               Ing. Dalibor Pituch

Zdroje:

  • Sledování čerpání alokace OP PIK, 18. 5. 2018
  • Čtvrtletní zpráva o implementaci ESI fondů v České republice
  • Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014-2020


Vyjádření APEF k situaci v programu ICT a sdílené služby

Publikováno: 18.05.2018

Média v minulých týdnech informovala o tom, že Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) sdělilo českým IT firmám, které měly schválené evropské dotace na mzdy vývojářů pro sofistikované IT projekty, že peníze za schválených podmínek ve významném rozsahu nedostanou. Jedná se o dotace ve výši přibližně 3 miliardy korun určené pro 456 firem. Audit Ministerstva financí totiž odhalil, že MPO nastavilo v minulosti pravidla a podmínky Výzvy I a II programu ICT a sdílené služby v rozporu s platnou legislativou EU v oblasti poskytování veřejné podpory.

 

Informace z MPO, která odešla do elektronických schránek stovek IT firem, nastínila další postup: všechny projekty se musí upravit tak, aby odpovídaly novému nastavení pravidel. Dne 16. 5. 2018 byli příjemci informováni, že na webových stránkách MPO a Agentury pro podnikání a inovace (API) byla zveřejněna aktualizovaná Pravidla pro žadatele a příjemce. Bohužel, po prostudování upravených Pravidel lze konstatovat, že tento krok situaci zdaleka nevyřešil. Zveřejněné texty totiž obsahují řadu nejasností a nesrozumitelností, které znemožňují dotčeným příjemcům rozhodnout o dalším postupu a řešení.

APEF považuje celou záležitost za zcela bezprecedentní pochybení na straně MPO při nastavování podmínek dotačních programů na podporu ICT sektoru, jehož negativní důsledky by rozhodně neměly být přenášeny na příjemce podpory.

V návaznosti na výše uvedené se bude APEF pokoušet v rámci svých možností do probíhajícího řešení vzniklé situace i nadále aktivně vstupovat s cílem minimalizace dopadů na příjemce.

 


"Nové" investiční pobídky: Přinesou žádoucí změny?

Publikováno: 16.05.2018

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR rozeslalo koncem dubna do tzv. meziresortního připomínkového řízení návrh novely zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Navrhovanou legislativní úpravou by došlo k významné změně systému investičních pobídek v České republice, který je - zcela objektivně řečeno - ve své současné podobě již zastaralý a neodpovídá aktuálním požadavkům a potřebám ekonomiky. Jaké hlavní novinky si MPO pro investory připravilo?


Co se týká investičních pobídek v oblasti technologických center a center strategických služeb, návrh novely zákona počítá mj. se zachováním požadavku na tvorbu nových pracovních míst, která se však budou vztahovat již pouze na provozovnu a nikoliv na celou obchodní společnost. Nově budou umožněny i zkrácené pracovní úvazky a rovněž zaměstnávání dlouhodobě pobývajících rezidentů. Dojde také k rozšíření hmotné podpory pracovních míst a ke změnám limitů u strategických investiční akcí.

Naopak, k významnému zpřísnění podmínek má dojít v případě investičních akcí ve výrobě. Zatímco ve stávajícím systému jsou podporovány všechny druhy výrob v odvětvích zpracovatelského průmyslu, nově hodlá stát podporovat pouze odvětví s vyšší přidanou hodnotou. Samo MPO zároveň přiznává, že onu „vyšší přidanou hodnotu“ ve výrobě nebylo možné jednoznačně a zcela transparentně definovat. Nové podmínky jsou nakonec založené na kombinaci 3 faktorů: úroveň mezd zaměstnanců, vzdělání zaměstnanců a počty zaměstnanců ve výzkumu a vývoji. Investiční pobídku tak bude moci získat pouze investor, který zajistí, že:

  1. alespoň 80 % jeho zaměstnanců v provozovně/místě realizace investiční akce bude mít sjednánu hrubou mzdu nejméně ve výši krajského průměru a
  2. alespoň 10 % zaměstnanců bude mít VŠ vzdělání nebo bude mít uzavřenou smlouvu s výzkumnou organizací nebo vysokou školou v oblasti aktivit VaV a podíl VaV pracovníků v místě realizace investiční akce bude minimálně 2 % z celkového počtu zaměstnanců.      

Zní to poněkud složitě a v praxi určitě vyvstane spousta dotazů, jak příslušné podmínky naplnit. Z našeho pohledu spatřujeme v novém systému podpory významnou mezeru. Tu vyplňují zejména podniky, které lze označit v českém průmyslovém prostředí za „tradiční“. Jedná se o firmy, které pokračují v dlouholeté tradici průmyslové výroby - často ještě z předválečného nebo poválečného období - a které představovaly a dodnes představují pilíře místních (lokálních) ekonomických a sociálních struktur.

Tyto podniky si s sebou dodnes nesou zátěž v podobě dlouhodobě podfinancovaného technologického rozvoje a pro udržení a posílení svojí konkurenceschopnosti nutně potřebují projít zásadní modernizací výroby. Často se jedná o firmy, které nesplňují definici malého a středního podniku, a na dotační podporu z fondů EU proto nedosáhnou. Nové podmínky zakotvené v návrhu novely zákona o investičních pobídkách se nám zdají být z jejich pohledu poněkud přísné. Určitě se shodneme, že smutných památek v podobě opouštěných, chátrajících brownfieldů máme u nás dost a rozhodně by neměly přibývat další.

Jednoznačně pozitivní zprávou pro investory ve zpracovatelském průmyslu z pohledu připravované novely je každopádně zrušení podmínky vzniku nových pracovních míst. Ta již opravdu neodpovídala novým technologickým trendům ve výrobě.

Celkově lze hodnotit návrh změn systému investičních pobídek jako žádoucí a nezbytný. V době plné zaměstnanosti, jakou nyní Česká republika prožívá, je potřeba zaměřit se především na posílení dlouhodobé udržitelnosti a konkurenceschopnosti ekonomiky založené na uplatňování nových technologiích. 

Mgr. Ladislav Kučera


AKTUÁLNÍ STAV PŘÍPRAV NA PROGRAMOVÉ OBDOBÍ PO ROCE 2020

Publikováno: 09.05.2018

Politika soudržnosti jako jedna z hlavních politik EU představuje velký díl společného rozpočtu. Finance jsou určené ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů mezi členskými státy a jejich regiony. Již nějakou dobu probíhají na evropské i národní úrovni diskuse o podobě příštího sedmiletého programového období po roce 2020. Co zatím víme o budoucí podobě politiky soudržnosti?

Předně to, že finančních zdrojů na kohezní politiku bude méně. Zatímco stávající tzv. Víceletý finanční rámec (VFR) 2014 – 2020 předpokládá výdaje na kohezní politiku cca 371,4 mld. EUR (34 % z celkového rozpočtu), pro období 2021 – 2027 navrhuje EK celkovou částku 273 mld. EUR. Přidělené finanční alokace jednotlivým zemím budou známé do konce června, lze však očekávat tlak na prioritizaci a tematickou koncentraci využití prostředků a také na větší propojení s tzv. evropským semestrem.

Návrh VFR 2021 – 2027, který právě v těchto dnech zveřejnila EK, stanovuje 5 hlavních cílů pro oblast politiky soudržnosti:

  • Smarter Europe: podpora konkurenceschopnosti, digitální transformace, podnikání a inovací a posílení podnikatelského prostředí pro adaptaci na globalizační výzvy;
  • Greener carbon free Europe: zvýšení energetické účinnosti, nízkouhlíkové hospodářství, obnovitelné zdroje energie, ekologické technologie;
  • More  connected  Europe: regionální sítě a systémy na podporu udržitelné dopravy, inteligentní energie (smart grids), vysokorychlostní digitální sítě;
  • More social Europe: celoživotní učení, vzdělávání, sociální, zdravotní a kulturní infrastruktura;
  • Europe closer to citizens: místní iniciativy podporující socioekonomický rozvoj.

Návrh VFR 2021 – 2027 také mj. počítá s vytvořením nového fondu finančních nástrojů InvestEU s rozpočtem 15,2 mld. EUR, který by mohl generovat dalších 650 miliard EUR dodatečných investic. InvestEU má spojit stávající finanční nástroje do jediné struktury a podpořit investice do strategických oblastí, jako jsou výzkum a inovace, digitální sítě a nízkouhlíková ekonomika.

Koordinátorem příprav ČR na příští programové období je Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Spolu s partnery z veřejné správy, neziskového sektoru, svazů či akademického prostředí zpracovává tzv. Národní koncepci realizace politiky soudržnosti (NKR), užší sadu cílů a priorit ESI fondů (cca 4-6 hlavních témat) včetně architektury operačních programů.

Konkrétní cíle a priority financování ČR pro období po roce 2020 ale zatím definovány nebyly. Chybí též termíny dalších prací a dokončení NKR, vše se bude odvíjet od vyjednávání na evropské úrovni. Představy EK o systému a o pravidlech fungování fondů EU po roce 2020 budou zřetelné na konci května, kdy EK zveřejní návrhy nových nařízení. 

Mgr. Ladislav Kučera


Návrh novely Zákona o investičních pobídkách

Publikováno: 26.04.2018

Investiční pobídky jsou v České republice poskytovány od roku 1998 za účelem podpory hospodářského rozvoje a vytváření nových pracovních míst. Jako hlavní důvody pro zavedení investičních pobídek byly uváděny zejména:

  1. eliminování rozdílů mezi méně a více rozvinutými regiony v zemi,
  2. snižování rozdílů v míře nezaměstnanosti v jednotlivých regionech prostřednictvím tvorby nových pracovních míst,
  3. zvýšení konkurenceschopnosti České republiky v oblasti přílivu zahraničních investic vůči ekonomikám dalších středoevropských států aj.

Mezi hlavní cíle novely zákona o investičních pobídkách patří především zlepšení flexibility systému veřejné podpory ve vztahu k aktuální hospodářské situaci a zvýšení přidané hodnoty podporovaných projektů, avšak při zachování intenzivnější podpory v hospodářsky problémových regionech.

Materiály předložené MPO do meziresortního připomínkového řízení jsou k dispozici zde


Brusel nečekaně pozastavil OP PIK. Současné projekty ale běží dál

Publikováno: 13.04.2018

Audit poukázal na chyby a Evropská komise musela zasáhnout

Evropská komise před několika dny Česku pozastavila tok evropských peněz z OP PIK, který má ve správě MPO. Důvodem k tomuto opatření je podle nejčerstvějších informací výsledek auditu, který našel čtrnáctiprocentní chybovost v již realizovaných projektech. V praxi se přitom toleruje podstatně méně.

Důležité sdělení této kauzy je, že dotační operační program je pozastaven, ale celá situace se nijak příjemců nedotkne. Jedná se o standardní evropskou proceduru, kde zodpovědnost za tok dotačních peněz přebírá stát a intenzivně se pracuje na odstranění chyb.

Viník se hledá a vyšetřování může trvat velmi dlouho. Žadatelů se to však nedotkne a ti se mohou v klidu soustředit na čerpání dotací na vlastní projekty.


MPO oznámilo nová opatření pro zvýšení transparentnosti v oblasti dotací

Publikováno: 04.04.2018

Ministerstvo průmyslu a obchodu oznámilo pro nově vyhlašované dotační výzvy programů OP PIK nová opatření. Budou 3 a budou přísnější.

Opatření se budou týkat povinnosti firem zveřejnit účetní závěrku a skutečné majitele v obchodním rejstříku. Zároveň žadatelem o dotaci nesmí být společnost s ručením omezeným, kde je k podílu společníka vydán kmenový list.

Jsou to dílčí, avšak podstatné změny oproti minulým rokům. Plánujete-li žádat o dotaci v jednom z programů Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, neopomínejte tyto povinnosti. Reagujte na ně s předstihem a předejděte ztrátám.

Celé sdělení MPO přikládáme níže:

1.       Žadatelem/příjemcem nebude moci být subjekt, který ke dni podání žádosti neplní povinnosti dle zákona č. 563/1991 Sb., zákona o účetnictví, zejména povinnost zveřejnit účetní závěrku v příslušném rejstříku ve smyslu zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Uvedená povinnost se bude vztahovat pouze na subjekty, které musí účetní závěrku zveřejnit ze zákona.

2.       Žadatelem/příjemcem nebude moci být subjekt, který ke dni podání žádosti nemá zapsány skutečné majitele dle §4 odst. 4 zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu v registru skutečných majitelů dle § 118b odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Upozorňujeme žadatele, že pro rok 2018 je zápis těchto skutečností do registru osvobozen od poplatku.

3.       Žadatelem/příjemcem nebude moci být subjekt, který ke dni podání žádosti má formu společnosti s ručením omezeným, kde je k podílu (podílům) společníka (společníků) vydán kmenový list podle § 137 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).

* Zavedení těchto povinností je avizováno s dostatečným předstihem, aby potenciální žadatelé měli dostatek času zajistit jejich plnění.


Neprojektová lesnická opatření – příjem žádostí od 9. dubna do 15. května 2018. Podpora příjmu nově na vybraných pobočkách SZIF.

Publikováno: 03.04.2018

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) připravuje zahájení příjmu žádostí o dotaci a žádostí o (změnu) zařazení na rok 2018 na níže uvedená opatření:

Lesnicko-environmentální a klimatické služby a ochrana lesů

  • Zachování porostního typu hospodářského souboru (ZPTHS)
  • Ochrana a reprodukce genofondu lesních dřevin (Genofond)

Natura 2000 v lesích (závazky uzavřené 2008 – 2013)

Lesnicko-environmentální opatření (závazky uzavřené 2009 – 2013)

Více informací zde


SPUŠTĚNÍ PORTÁLU FARMÁŘE PRO 6. KOLO PŘÍJMU ŽÁDOSTÍ PROGRAMU ROZVOJE VENKOVA 2014-2020

Publikováno: 23.03.2018

Dne 23. března 2018 byla spuštěna funkcionalita Portálu farmáře pro možnost vygenerování a předvyplnění Žádosti o dotaci Programu rozvoje venkova v rámci 6. kola příjmu žádostí (období 2014 - 2020).

Více informací zde.


Oznámení pro žadatele dotace programů OP PIK o zavedení opatření pro zvýšení transparentnosti v oblasti dotací

Publikováno: 23.03.2018

Řídicí orgán OP PIK oznamuje, že s ohledem na posílení transparentnosti v oblasti poskytování dotací, předpokládá zavést do výzev vyhlašovaných od června roku 2018 opatření, jejich výčet je k dispozici zde.


APEF vznikla v dubnu 2014 v reakci na narůstající problémy s čerpáním dotací EU. Chce působit jako prostředník mezi řídícími orgány a příjemci dotací a pomocí intenzivní spolupráce dosáhnout toho, aby se obě strany navzájem vnímaly jako partneři a usnadnit tak efektivní a transparentní využití prostředků EU.
Apef

Členové apef